Nemoci a jejich příznaky
Se srdečním selháním u pacientů bojuje celá Evropa
Tisíce kardiologů z celého světa ve dnech 20. – 23. května 2023 se zúčastnilo Heart Failure Congressu v Praze. Pořadatelem byla Evropská kardiologická společnost, Česká kardiologická společnost měla na kongrese vlastní sekci. Hlavním tématem byla problematika srdečního selhání, která se stala téměř novodobou pandemií. Jenom v EU touto chorobou trpí odhadem miliony obyvatel. Experti varují, že do konce dekády jich přibude dalších 50 %. Je to stárnutí populace, ale i nezdravý životní styl obyvatel rozvinutých zemí i stále rostoucí problém s obezitou. Budoucí nápor nemocných zdravotnické systémy nejen v Česku nemohou situaci zvládnout – lékaři volají proto po lepší prevenci a zavádění moderních technologií, které by pomohly péči zlepšit.
Podle slov prof. MUDr. Filipa Málka, Ph.D., MBA, předsedy České asociace srdečního selhání České kardiologické společnosti přesný počet pacientů se srdečním selháním experti neznají, ale nemoc se podle studií týká celosvětově asi 2 % populace. To jen v EU znamená bezmála 9 milionů lidí. V ČR se počty odhadují téměř na 3 % populace, každoročně navíc přibližně 40 000 lidí přibude. Do roku 2030 se proto odhaduje, že v Česku se bude léčit asi 450 000 nemocných. Výskyt srdečního selhání v Česku je srovnatelný s ostatními vyspělými státy v Evropě i na světě.
Prof. MUDr. Aleš Linhart, DrSc., FESC, předseda České kardiologické společnosti doplnil, že je situace trochu následkem úspěšné léčby. Po infarktu se dnes sice podaří zachránit více než 95 % pacientů, hrozí jim však následně vysoké riziko rozvoje srdečního selhání, které je bohužel dřív nebo později opět přivede do nemocnice. Hospitalizace totiž v určitém bodě nemoci čeká dva ze tří pacientů se srdečním selháním. Dobrou zprávou je, že v možnostech léčby jsou na tom Češi stejně jako zbytek západního světa.
„Pacienti v ČR mají přístup ke všem dostupným moderním lékům i technologiím. Stejně jako ostatní evropské státy stojí však ČR před problémem stárnoucí a nemocnější populace, která potřebuje více zdravotní péče. A jako ostatní evropské státy má však omezené rozpočty,“ řekl prof. Wilfried Mullens, předsedající kongresu Heart Failure 2023 a kardiolog nemocnice Oost-Limburg v belgickém Genku. Stárnutí populace je podle expertů jedním z důvodů zvýšeného výskytu choroby. U pacientů nad 80 let se v Česku výskyt onemocnění blíží 20 %, díky péči také pacienti se srdečním selháním žijí déle. Ovšem přibývá pacientů ve vysokém riziku pozdějšího rozvoje srdečního selhání, jako jsou kuřáci nebo pacienti trpící cukrovkou, vysokým krevním tlakem či obezitou.
Množství srdečních selhání podle lékařů nepřímo ovlivnila i pandemie COVIDu-19, která na svém vrcholu zhoršila dostupnost zdravotní péče a omezila preventivní prohlídky. Nepřímým následkem COVIDu-19 byly i negativní společenské jevy se zdravotními následky: zvýšená spotřeba alkoholu a nárůst obezity. Zhoršení zdravotního stavu obyvatelstva přitom se zpožděním může vést k dalšímu nárůstu výskytu srdečně-cévních onemocnění, včetně srdečního selhání. Experti se shodli, že by státy nyní měly investovat více peněz do prevence kardiovaskulárních chorob a zavádět více opatření k omezení kouření, spotřebě alkoholu a k boji proti obezitě. S pandemií srdečního selhání podle kardiologů výrazně pomáhají moderní technologie. V této souvislosti nyní se jedná o využití umělé inteligence, která by měla pomocí chytrých přístrojů lépe sledovat průběh nemoci u pacienta a zefektivnit léčbu, případně varovat před akutními potížemi.
Jednou z možností, jak si se současnou krizí poradit, je však i „krok zpět“ ve výzkumu nových léků. Vedle výzkumu nových molekul je nutné také zkoumat a lépe zavádět již existující léky, které jsou vyzkoušené, levné a dostupné, ale dosud se nepoužívají přímo na léčbu srdečního selhání. To jsou např. některá diuretika, která ve studiích ukazují velmi slibný efekt. Nejmodernější léky jsou sice velmi účinné, ale často také drahé a pro pacienty hůře dostupné, a to i v bohatších zemích jako například Belgie.
Také přibývá žen, kterým v těhotenství selhává srdce. Vyšší věk rodiček, častější vícečetná těhotenství spojená s umělým oplodněním, ale také horší životní styl vedou k řadě civilizačních onemocnění, jako je cukrovka, vysoký krevní tlak či obezita. Tím přibývá žen, u kterých se v průběhu těhotenství rozvine srdeční selhání. Jde o jednu z nejčastějších kardiovaskulárních komplikací, se kterou se lékaři u nastávajících matek setkávají. Vedle jiných častějších onemocnění srdce k tomu přispívá také vznik tzv. peripartální kardiomyopatie – ročně se tato nemoc v České republice vyskytne přibližně u 30 těhotných, ne vždy je však správně diagnostikována.
Tématem kongresu byla rovněž specializovaná péče o sportovce. Zabránit náhlým úmrtím sportovců a zároveň nebrzdit jejich kariéru jsou důvody, proč existují centra sportovní kardiologie. Na rozdíl od řady západních zemí, kde má tato oblast medicíny velmi dobré zázemí, se ale v ČR o sportovce se srdečními problémy starají pouze čtyři specializovaná centra. Kromě Prahy, kde existují dvě samostatná centra pro děti a pro dospělé, je mohou navštívit jenom v Olomouci a Třinci. Cílem kardiologů je, aby tato centra byla dostupná v každém krajském městě a byla na ně navázaná síť spolupracujících ambulantních kardiologů. Novodobě také telemedicína šetří čas, sportovci nemusí opakovaně jezdit do stovky kilometrů vzdálených specializovaných center.
Dle TZ
www.mavepr.cz
