Abstinence
Není neřest jako neřest
Chuť na cigaretu, alkohol nebo něco sladkého! Každý si občas dopřeje nějaký oblíbený prohřešek. Ovšem, zatímco někdo nesnese ani skleničku vína, pro druhého může mít blahodárné účinky. Jak organismus reaguje na některé látky, má totiž vepsáno v samotné DNA!
Protože 31. května byl Světový den bez tabáku, stojí za to připomenout, jaký dopad má krabička cigaret, nikotinové sáčky nebo další alternativy na lidský organismus. Ročně jen v České republice zemře předčasně na následky kouření téměř 19 tisíc lidí, což představuje zhruba sedmnáctiprocentní podíl na celkové roční úmrtnosti Čechů.
„Závislost na nikotinu může být fyzického i psychického rázu a genetické vlohy jsou u člověka, stejně jako u ostatních zvířat, v určité predispozici. Na příklad, jak rychle dokáže organismus nikotin metabolizovat nebo kolik má receptorů. Pokud si člověk ale řekne, že chce kouřit méně, a ne úplně přestat, i to je určitý úspěch,“ popisuje adiktolog z Národní linky pro odvykání.
ČR patří i nadále k zemím s největší konzumací alkoholu. Na jedince zde za rok připadá zhruba 10 litrů. Není tedy divu, že až 1,5 milionu lidí spadá do kategorie rizikového pití a téměř 900 tisíc Čechů si na této nebezpečné látce vytvořilo závislost. Denně pak pije téměř 10 % naší populace. Jak ale experti naznačují, problém není ani tak konzumace alkoholu samotná, jako spíše jeho celková dávka. Celá řada vědeckých studií totiž ukazuje, že například sklenička červeného vína může mít ochranný účinek na zdraví cév. O tom, jak člověk snáší alkohol, také mnohé prozradí i DNA.
„Nesnášenlivost k alkoholu je dána vrozenou absencí jaterního enzymu aldehyddehydrogenázy, která se podílí na jeho metabolismu a díky které dochází k rychlému odstranění této látky z těla. Játra totiž alkohol rozkládají ve dvou stadiích, z nichž je každý katalyzován vlastním enzymem. Lidé s určitým genetickým polymorfismem nedokáží provádět druhý krok efektivně, takže se v jejich těle nahromadí toxická látka acetaldehyd, která způsobuje podráždění a pocit otravy,” dodává vedoucí vědeckého týmu společnosti Chromozoom, zabývající se výzkumem DNA.
Podle nejnovějších dat Českého statistického úřadu trpělo v loňském roce obezitou 18 % žen a 21 % mužů. Index tělesné hmotnosti (BMI) přitom od roku 2017 za 5 let stoupl z 25,2 na 26,2 a potvrzuje tak mírnou obezitu. Zároveň z dat vyplývá, že za zvýšenou váhu může nejen nezdravá strava, ale i nedostatek pohybu. Jedna třetina Čechů a až 38 % Češek totiž ve volném čase nesportuje. To má za následek jak zhoršenou fyzickou kondici, tak i zvýšené riziko chronických onemocnění, ať už srdečních chorob, vysokého krevního tlaku, cukrovky nebo osteoporózy.
„Přibývá ale i obézních dětí. Zatímco v roce 2016 jí trpělo 10,3 procenta dětí, o pět let později už to bylo 16 procent. Obezitu lze dnes sledovat už i u těch nejmenších dětí. Varující je enormní zvýšení výskytu obezity a nadváhy i u pětiletých dětí,“ jak komentuje situaci ředitelka a vedoucí lékařka Dětské léčebny Křetín na Blanensku.
Pro velkou část populace je ranní káva nezbytností. Více než polovina Čechů přiznává, že vypije dva až tři šálky denně, dvě procenta oslovených potom zvládne i šest a více káv. Přestože jde o prospěšný nápoj, který zvyšuje bdělost, koncentraci nebo pozornost, jeho pravidelná konzumace ve větším množství může vést až k abstinenčním příznakům, které se nejčastěji projevují například bolestmi hlavy, nespavostí, sníženou koncentrací nebo úzkostmi.
Zatímco někteří lidé mohou pít větší množství kávy bez závažných vedlejších účinků, jiní bývají mnohem citlivější. Reakce na kofein, větší tendence si na něj vytvořit závislost, se dá snadno vyčíst z naší DNA. Například jedinci s aktivní variantou genu CYP1A2 jsou méně citliví na kávu, protože jejich tělo rychleji metabolizuje kofein. Dle TZ
www.media-list.cz
