Játra - onemocnění
Světový den zdraví jater – 19. duben
Každý rok Světový den zdraví jater zvyšuje povědomí veřejnosti o významu jater. Játra jsou druhým největším tělesným orgánem a hned po lidském mozku také tím nejsložitějším. Vykonávají až 500 životně důležitých funkcí– hrají klíčovou roli v metabolismu, detoxikaci a ukládání živin. Jakýkoli problém s játry proto může mít zásadní vliv na správnou činnost celého organismu a způsobit vážné zdravotní potíže. Onemocněním jater aktuálně trpí miliony lidí na celém světě. Světový den zdraví jater je proto ideální příležitostí, jak upozornit na důležitost zdravého životního stylu, jako je pravidelný pohyb, vyvážená strava či vyhýbání se alkoholu.
Jedním z nejrozšířenějších onemocnění jater je tzv. NAFLD (Non-Alcoholic Fatty Liver Disease) nealkoholové ztukovatění jater. Jak již z názvu plyne – vzniká hromaděním nadbytečného tuku v játrech, může vést k zánětu a jizvení, a nakonec až k jaterní cirhóze. NAFLD lze rozdělit na tzv. steatózu neboli ztukovatění jater, při kterém je více než 5 % jaterních buněk poškozeno tukem, a tzv. steatohepatitidu , kdy je na játrech přítomen zánět a poškození.
„NALFD je aktuálně celosvětově nejčastějším onemocněním jater a také nejčastější příčinou úmrtí souvisejících s játry. Jeho výskyt navíc roste velmi alarmujícím tempem. Donedávna se odhadovalo, že tímto onemocněním trpí zhruba 25 % lidí na celém světě, nejnovější odhady však hovoří už o více než 30 %,“ říká přednosta Ústavu farmakologie 3. lékařské fakulty UK v Praze.
NAFLD úzce souvisí s vysokým krevním tlakem, vysokou hladinou cholesterolu, obezitou nebo diabetem 2. typu. „Nealkoholovým ztukovatěním jater trpí až 80 % obézních pacientů a 75 % diabetiků,“ potvrzuje diabetoložka a vedoucí Diabetologického centra III. interní gerontometabolické kliniky Fakultní nemocnice Hradec Králové. Z tohoto pohledu nejsou tedy vyhlídky do budoucna vůbec příznivé, neboť obezitou trpí v České republice už každá čtvrtá žena a téměř každý třetí muž a s diabetem se u nás léčí každý desátý člověk. NAFLD je tedy především důsledkem zdravotních problémů, které mají svůj původ v současném životním stylu – včetně sedavého zaměstnání, nezdravé stravy a nedostatku pohybové aktivity. Výhled do budoucna není optimistický. Jak se ukazuje, postoj Čechů ke zdravému životnímu stylu se od covidového roku 2021 změnil spíše nepříznivým směrem. Podle průzkumu agentury Ipsos z ledna 2023 se v ČR zvýšil počet lidí, kteří konzumují alkohol a cukr, méně Čechů také pravidelně cvičí a vyhýbá se fastfoodům.
NAFLD ovšem není jedinou jaterní chorobou. Mezi další patří například virová hepatitida, cirhóza nebo karcinom jater. Onemocnění jater mohou být způsobena infekcí, lékovým či toxickým poškozením, poraněním, ale také genetickou zátěží či autoimunitními procesy. Vysoké riziko rozvoje těchto nemocí ovšem často souvisí s nezdravým životním stylem.
Nebezpečí onemocnění jater spočívá v tom, že se neprojevuje příliš zjevnými příznaky a nemocná játra o sobě nedají dlouho vědět. Některé nápadnější projevy, jako je ztráta chuti k jídlu, úbytek hmotnosti, slabost, svědění kůže, tlak v pravém podžebří nebo například zežloutnutí kůže, se totiž mohou objevit až ve chvíli, kdy onemocnění dosáhne většího postižení jaterní tkáně.
Z uvedených důvodů je velmi důležitý aktivní přístup k jaternímu zdraví a prevence v podobě pravidelných kontrol stavu jater pomocí krevních testů nebo ultrazvuku v kombinaci se správnou životosprávou. Nejúčinnější je dodržovat zásady zdravého životního stylu, které jsou vzájemně propojené, tj. udržovat si normální tělesnou hmotnost, jíst zdravou stravu bohatou na ovoce, zeleninu, celozrnné výrobky a zdravé bílkoviny z ryb, luštěnin nebo drůbeže a pravidelně a dostatečně se hýbat. Samozřejmostí by mělo být vyhýbání se alkoholu, kouření, toxickým látkám nebo průmyslově zpracovaným potravinám, které játrům jako hlavnímu detoxikačnímu orgánu těla obecně škodí.
Mnoho jaterních problémů lze tak řešit i bez léků, pouhou úpravou životního stylu. Podpořit přirozenou regeneraci jaterních buněk lze ale také užíváním látek přírodního původu, jako jsou například esenciální fosfolipidy obsažené ve volně prodejném léku. Esenciální fosfolipidy se zabudovávají do membrány jaterních buněk a přispívají tak k obnově jejich struktury a narušené funkce. Doporučená délka léčebné jaterní kúry by měla být alespoň 1-3 měsíce. Dle TZ
