Nemoci a jejich příznaky
Signály, které upozorňují, že srdce selhává
Srdeční selhání je jednou z hlavních příčin hospitalizace lidí, kteří jsou starší 65 let. V současnosti se s onemocněním, při kterém srdce nezvládá pumpovat dostatečné množství krve do organismu, léčí více než 280 tisíc lidí. Ročně přibývá přibližně 60 tisíc nových pacientů. U většiny z nich nemoc propuká po prodělaném infarktu. Zatímco infarkt je náhlý a ohlašuje se například palčivou bolestí na hrudi, studeným potem a celkovou nevolností, srdeční selhání postupuje plíživě. Jeho příznaky se často prvně projeví v jiných částech těla než u srdce, což odhalení nemoci stěžuje.
Zadýchat se při sportovním výkonu nebo po „výběhu“ do pátého patra je zcela přirozené. Pozornost by se měla věnovat zadýchávání při vysávání, na procházce v mírném tempu nebo při pomalé chůzi do schodů. Zvlášť pokud dříve podobné činnosti nedělaly žádné problémy. Při srdečním selhání může dojít k hromadění krve v plicích. Nadbytečná krev proniká do plicních sklípků, kde vzniká plicní otok. Proto se pacientům hůř dýchá i ve chvíli, kdy jsou v klidu. Někdy je dušnost provází zejména v noci, kdy leží a musí spát v polosedě nebo s několika polštáři.
Srdce pracuje jako neúnavná pumpa, která rozhání krev do všech částí těla. Při srdečním selhání nezvládá tuto činnost plnohodnotně vykonávat. Krev, která zajišťuje zásobování všech orgánů živinami a kyslíkem, tak někde přebývá, a jinde naopak chybí. Její nedostatek ve svalech se projeví větší únavou, která nemocného provází i ve chvílích, kdy prakticky nic nedělá. Zvýšená únava při běžné denní činnosti, nebo například když lidé nezvládnou donést tašky z obchodu, může být jedním z příznaků srdečního selhání.
Otoky dolních končetin jsou pravděpodobně jedním z nejtypičtějších příznaků srdečního selhání. Kromě nemocného srdce na nich nese vinu také gravitace. Nejprve se otoky ohlásí zaříznutým lemem ponožek, otoky se postupně mohou z chodidel rozšiřovat na bérce, někdy i stehna a hýždě. Nemůže za to dlouhé sezení ani horké počasí. Ohlašuje se selhání srdce, které nezvládá udržet veškeré tekutiny oběhu. Začnou se hromadit a dle gravitace směřují k dolním končetinám. Otoky se zmírňují po podání močopudných léků – tzv. diuretik. Pacienti mají k dispozici také moderní léčivé přípravky – tzv. glifloziny, které kromě zmírnění otoků pomáhají zlepšit práci srdečního svalu.
Nápadné je „těsnější oblečení v pase“ nebo váha, která se během 2-3 dnů nápadně zvyšuje. Většinou se nehledají důvody ve špatně fungujícím srdci. Nárůst hmotnosti bývá u srdečního selhání často poměrně skokový. V těle se totiž hromadí tekutiny, které nikam neodcházejí. V orgánech břišní dutiny navíc zůstává větší množství krve, což může zhoršit funkci jater nebo ledvin. Někdy mohou pacienti cítit tlak pod žebry. Současně s narůstající hmotností pacienty mohou trápit také zažívací potíže a nevolnost.
Za normálních okolností nebývají žíly na krku viditelné nebo vystouplé. Vyšší tlak, který provází srdeční selhání, může způsobit zvýšenou náplň krčních žil. Znamená to, že pacient má viditelně naběhlé žíly na krku. Nejlépe je patrné u pacientů v polosedě nebo v sedě. Viditelné žíly na krku mohou kromě srdečního selhání předznamenávat například také chlopenní vady.
U pacientů se srdečním selháním je často přítomna fibrilace síní. Pacienti ji vnímají jako nepravidelné nebo rychlé bušení srdce. Závažnou komplikací srdečního selhání se sníženou ejekční frakcí levé komory mohou být komorové arytmie, jako například fibrilace komor. V takových případech se často pacientům aplikuje defibrilátor, který život ohrožující arytmie kontroluje.
Pokud se nedostává krev do mozku, může se pacient potýkat se zmateností, poruchami myšlení nebo dokonce s depresí. Příznaky související s menším prokrvením mozku se pozoruje u pacientů, kdy nemoc výrazně pokročila. Při podezření na srdeční selhání je nutné neprodleně navštívit lékaře. Praktický lékař provede rozbor anamnézy, základní fyzikální vyšetření a odběr vzorku krve, který ověří, zda nedošlo ke zvýšení hladiny tzv. natriuretických peptidů, které citlivě reagují na tlakové a objemové přetížení svalu srdce, jež je pro srdeční selhání typické. Pokud je nález pozitivní, absolvuje pacient echokardiografické vyšetření. Je potřeba vyloučit, že příznaky souvisí s jiným onemocněním.
Včasné zahájení léčby dokáže prodloužit život pacientů a zlepšit jeho kvalitu. Základem úspěšné léčby je pravidelné užívání léčivých přípravků podle pokynů lékaře, přiměřená pohybová aktivita a v případě nadváhy také dieta, která pomůže pacientovi zhubnout. Lékaři mají k dispozici moderní léky – tzv. glifloziny, které zlepšují činnost srdečního svalu a výrazně zmírňují dušnost i otoky. Dříve se doporučovalo také snížit příjem soli. Poslední studie však neprokázaly, že méně soli pozitivně ovlivňuje stav pacienta. V pokročilých stadiích srdečního selhání doporučují lékaři omezit množství tekutin.
TZ ve spolupráci s prof. MUDr. Janem Václavíkem, Ph.D., FESC, přednostou Interní a kardiologické kliniky Fakultní nemocnice Ostrava a Lékařské fakulty Ostravské univerzity.
www.mavepr.cz
