Demence

Lidská populace stárne. S rostoucím počtem starších lidí roste také počet pacientů s neurodegenerativními onemocněními. Na jejich riziko upozorňuje Evropský den mozku, který letos připadá na 11. března 2023. Neurodegenerativní onemocnění se vyznačují postupným a nevratným úbytkem kognitivních, motorických a senzorických funkcí. Naději na včasnou diagnostiku, a tedy i léčbu těchto onemocnění, by mohly přinést nové technologie, jako například od českého startupu Neurona, které využívají umělou inteligenci. 

 

V současnosti žije na světě více než 760 milionů lidí starších 65 let a předpokládá se, že v roce 2050 budou lidé starší 60 let tvořit až 22 % světové populace. Se stárnutím populace přibývá počet neurodegenerativních onemocnění, jako je Alzheimerova nemoc, Lewy body demence, frontotemporální demence či Parkinsonova nemoc. Podle organizace Alzheimer's Disease International žije v současné době na celém světě více než 50 milionů lidí s demencí a nový případ se objevuje dokonce každé tři sekundy. Očekává se, že do roku 2040 zemře v důsledku degenerativních onemocnění mozku více lidí než na rakovinu tlustého střeva, plic, ledvin a kůže dohromady. 

Rostoucí počet pacientů s neurodegenerativními onemocněními tak má a bude mít významné důsledky pro systémy zdravotní péče, sociální sféru, ekonomiku a celou společnost. Tato onemocnění jsou chronická a progresivní, což znamená, že se v průběhu času zhoršují a vedou k výraznému snížení kvality života pacientů a jejich rodin. 

Jak vznikají neurodegenerativní onemocnění, není dosud zcela jasné.  Mimo věku byly popsány faktory, jako je genetická predispozice, vystavení určitým toxinům nebo infekcím, poranění mozku nebo životní styl, které zvyšují riziko vzniku těchto onemocnění. Profesor neurologie MUDr. Jakub Hort, Ph.D., upozorňuje, že je však důležité si uvědomit, že neurodegenerativní onemocnění nejsou nezbytnou součástí stárnutí, jak se mnozí domnívají. Demence je nemoc, stáří je etapa lidského života. 

Neurodegenerativní onemocnění se vyznačují především postupným zhoršováním funkce nervového systému. U pacientů dochází k úbytku neuronů, což jsou buňky přenášející informace v mozku a míše, a k degeneraci nervových vláken a podpůrných buněk. Příznaky neurodegenerativních onemocnění se mohou lišit v závislosti na konkrétním typu onemocnění a postižené oblasti mozku. Obvykle však zahrnují zhoršení kognitivních a motorických funkcí – ztrátu paměti, potíže s řečí a komunikací, problémy s pohybem a koordinací a změny nálady nebo chování. 

Léčba se liší v závislosti na konkrétním stavu a stadiu onemocnění. V současné době neexistuje žádný dostatečně účinný lék na většinu neurodegenerativních onemocnění, léčba však může zpomalit progresi těchto onemocnění, pomáhají zmírnit jednotlivé příznaky, jako je například ztráta paměti, potíže s řečí nebo motorikou. 

Diagnóza neurodegenerativního onemocnění se obvykle stanoví na základě kombinace fyzikálního vyšetření, anamnézy a různých testů. Lze také doporučit například magnetickou rezonanci nebo CT, krevní a další diagnostické testy. Podezření na neurodegenerativní onemocnění patří následně specialistovi – neurologovi nebo geriatrovi.  Je důležité upozornit, že mnoho neurodegenerativních onemocnění je obtížné diagnostikovat a často je k potvrzení správné diagnózy nutná kombinace metod, někdy i jejich opakování v průběhu času. Mnoho neurodegenerativních onemocnění má podobné příznaky. Neexistují jednoduše proveditelné, levné a stoprocentně spolehlivé diagnostické markery, jako jsou laboratorní testy nebo zobrazovací metody, které by bylo možné použít k potvrzení diagnózy. Některá z těchto onemocnění jsou navíc velmi vzácná a stále o nich není dostatek informací. Někdy bývá problém včas rozpoznat i nejčastější a nejznámější onemocnění, jako je Alzheimerova nemoci. Zde mohou změny v mozku nastat již patnáct až dvacet let před tím, než se nemoc plně projeví. V   ČR je asi u 120 000 lidí s Alzheimerovou nemocí, ale podle odhadů je dalších 400 000 lidí, kteří o ní nevědí, neboť je nemoc ještě v preklinickém stadiu. 

V této oblasti probíhá výzkum, včetně klinických studií nových léčebných postupů, které mohou v budoucnu přinést nové a lepší možnosti. Velkým příslibem pro pacienty mohou být také nové technologie, zejména ty, které využívají umělou inteligenci. Na jejich vývoji nyní intenzivně pracuje i česká health-tech společnost NeuronaLab. „Ukazuje se, že kromě nových léků a léčebných postupů je v případě neurodegenerativních onemocnění klíčová také rychlá a přesná diagnostika. Proto se pracuje na tom, aby technologie pomáhaly lékařům léčit rychleji a také přesněji,“ vysvětluje hlavní poslání společnosti její zakladatel.  

Aktuálně se vyvíjejí tři produkty – Neurona PET, Neurona ARIA a Neurona VOX. U všech se využívá tzv. deep learning neboli hluboké učení, které využívá umělé neuronové sítě, které učí samostatně rozhodovat. Zjednodušeně řečeno, aplikace jsou natrénovány na reálných velkých datasetech (zpracovaných datech), jak se sítě mají chovat a rozhodovat v různých situacích. 

Po dokončení všech fází vývoje bude software Neurona PET schopen vyhodnocovat výstupy z magnetické rezonance a PET snímků a také změny v čase při opakovaných vyšetřeních již během několika minut. V současné době trvá toto vyhodnocování desítky hodin. Cílem metody je stanovit množství amyloidu v mozku. Technologie Neurona ARIA zase umožní rychlou a přesnou detekci komplikací biologické léčby Alzheimerovy nemoci, protože umělá inteligence rozpozná zobrazovací abnormality související s amyloidem – bílkovinou, která se tvoří v mozku lidí s demencí a ukládá se i do stěny cév. V případě technologie probíhají práce na vývoji algoritmu pro včasnou diagnostiku onemocnění. Výsledkem by měla být mobilní aplikace, která z řeči odhalí možné příznaky onemocnění. 

Společnost spolupracuje s partnery v ČR – s Fakultní nemocnicí v Motole (FNM), 2. LF UK nebo v zahraničí GE HealthCare. 

Dle TZ

www.insighters.cz

Tweet