Antikoncepce
Jak věk ženy mění pravidla hry
Ačkoliv je podle odborníků ideální biologický věk ženy pro založení rodiny dvacet pět let, realita je z různých důvodů často odlišná. Z hlediska reprodukce je rozdíl, jestliže je ženě 20, 30 nebo 40 let. Věk se promítá do zdravotních rizik a ovlivňuje vznik genetických vad plodu a mění šance přirozeně otěhotnět.
Po fyzické stránce je tělo ženy na těhotenství připraveno nejlépe v mladé dospělosti. Podle odborníků na reprodukční medicínu je ideální biologický věk prvorodičky 25 let. Žena je v tomto období plná energie, její vaječníky jsou ve skvělé kondici, porodní cesty pružné a hrozba předčasného porodu nízká. Rovněž nebezpečí vzniku genetických vad u plodu je optikou věku minimální. S přibývajícím věkem výskyt genetických anomálií prudce stoupá. Také samotná šance otěhotnět je v rané dospělosti mnohem vyšší. V případě, že jsou oba partneři zdraví a mají pravidelný pohlavní styk, je šance na oplození v průběhu jednoho cyklu přibližně 25 %.
Přestože je dnes běžné mít první dítě až po třicítce, tělo se zkrátka řídí biologickým věkem a v oblasti reprodukce začínají probíhat postupné změny. Pravděpodobnost, že žena otěhotní v průběhu jednoho cyklu, je v 31 letech 20 %, po dosažení pětatřicítky již dokonce jen 12 %. Po 35. roce života navíc nastává největší propad v počtu a kvalitě vajíček, což se následně s každou další menstruací ještě prohlubuje. Rovněž se zvyšuje riziko samovolných potratů, výskytu genetických vad plodu či hrozba porodu císařským řezem. Podle údajů ČSÚ tímto způsobem přivedla dítě na svět až třetina rodiček starších 35 let.
Pokud žena stále nemá vhodného partnera k založení rodiny, případně jí početí dítěte neumožňují jiné okolnosti je v dnešní době možné využít metodu zvanou social freezing, kdy dojde k odběru kvalitních pohlavních buněk a jejich uchování na pozdější dobu. Touto cestou si žena pojistí svou plodnost do dalších let. Ačkoliv je ideální věk pro odběr vajíček do 25 let, je možné si je nechat zamrazit i později. K uchování vajíček se používá moderní metoda zvaná vitrifikace, během níž dojde k prudkému ochlazení buněk až na finální teplotu ‒196 °C. Vajíčka v nezměněné kvalitě je takto možné uchovat až několik desítek let.
Důvodů, proč se žena pokusí poprvé otěhotnět až ve čtyřiceti letech, může být mnoho. Po biologické stránce je však takové těhotenství spojeno s celou řadou rizik. Již samotná snaha o početí bývá provázena obtížemi, často i psychickým strádáním, jelikož šance na přirozené otěhotnění je v tomto věku přibližně 5 %. Pokud se čtyřicetileté ženě vůbec podaří počít, čelí vyššímu riziku samovolného potratu a vzniku genetických vad u plodu. Tyto ženy během těhotenství též častěji bojují s vysokým krevním tlakem či těhotenskou cukrovkou.
Starší rodičky rovněž ve vyšší míře podstupují císařský řez. Případný přirozený porod pak trvá obvykle déle než u mladších žen. Zároveň se zvyšuje riziko většího poranění porodních cest. Čtyřicetileté prvorodičky však dnes nejsou výjimkou. Pokud se vše podaří, výhodou starších maminek může být vyzrálost, nadhled, případně větší psychická pohoda. Dle TZ
