Vitamíny

Ačkoliv je jaro za rohem, ve vzduchu stále poletuje velké množství virů. Proto bychom ani v těchto dnech neměli zapomínat na posilování organismu pomocí vitaminových doplňků stravy. Kdy a které a hlavně kolik!

Z nedávného průzkumu společnosti Ipsos ve spolupráci s organizací Food Supplements Europe vyplynulo, že devět z deseti evropských spotřebitelů v životě užívalo nějaký doplněk stravy. Přispěla tomu přitom nejen pandemie COVID-19, ale také větší zájem související s péčí o zdraví.

Stejně jako během pandemie patří i dnes k nejprodávanějším doplňkům stravy vitamín D. Na jeho nedostatek, a to především v zimě, upozorňuje řada odborníků a lékařů. Z pohledu vitamínů má populace největší deficit právě v tomto vitamínu. Jeho největší část (cca 70 %), se čerpá ze slunečního záření. Vzhledem k tomu, že značnou část dne pobývá většina lidí uvnitř budov,  tělo si  vitamín D nezvládne vyrobit přirozenou cestou.  Ze stravy se obvykle přijme zhruba 20 až 30 %, proto je nutno ho dodat pomocí doplňků stravy. Nedostatek vitamínu a jeho nízká hladina se projevuje především zvýšenou únavou, ztrátou přirozené obranyschopnosti nebo skleslou náladou. Dlouhodobý nedostatek způsobuje zvýšenou křehkost kostí, špatný vývoj zubů nebo svalovou ztuhlost.

Podle výzkumů Státního zdravotního ústavu mají Češi problém také s nedostatkem některých minerálů a stopových prvků. Nejvíce schází vápník, hořčík nebo selen, které se běžně přijímají z pestré stravy. Avšak existují lidé, kteří mají problém s jejich vstřebáváním. Typické je to například u celiaků, kteří nemohou konzumovat obiloviny ani výrobky obsahující lepek.

Existují také případy, ve kterých tělo hořčík vyplavuje, což vede k jeho nedostatku. Jsou to ti, kteří vzhledem ke genetice jsou náchylní na nedostatek tohoto minerálu a mají sklon získávat z potravy jen malé množství hořčíku. Navíc tento prvek vylučují z těla ve větším množství, než je běžné. Nedostatek hořčíku se může projevovat úzkostmi a podrážděností, zvýšeným výskytem svalových křečí, horší regenerací, nízkým krevním tlakem nebo špatným růstem nehtů. Může vésti k abnormálnímu srdečnímu rytmu. Denně by měl člověk přijmout přibližně 375 mg hořčíku. V jednom banánu je pro představu obsaženo přibližně 37 mg. Získat ho lze i z oříšků nebo mandlí.

Samostatnou skupinu představují lidé starší 60 let, kterým mimo vitamínu D chybí hlavně vápník a železo. Stárnoucí lidský organismus má menší schopnost tyto látky přijímat, proto by se měly doplňovat.

Odborníci se ale zároveň shodují, že lidské tělo je schopno většinu vitamínu a minerálů čerpat ze stravy. Pokud se berou doplňky, které tělo nepotřebuje, nebo je naopak hůř zpracovává, je jejich konzumace zbytečná. Hladinu vitamínů, minerálů a dalších stopových prvků v organismu, které ovlivňuje genetická výbava jedince, je možné ověřit testem DNA ve specializovaných laboratořích.

Doplňky stravy sice mají na zdraví příznivý vliv, ale – jak samotný název napovídá – nejsou náhradou vyváženého jídelníčku a neslouží k léčbě ani k prevenci jakéhokoliv onemocnění. Dle TZ

www.media-list.cz

 

Tweet