Antikoncepce
Přibývá případů předčasné menopauzy
Vyšší riziko srdečních chorob, osteoporóza, nárůst tělesné hmotnosti či deprese jsou zdravotní neduhy, které s sebou může nést takzvaná předčasná menopauza (stav, kdy se klimakterium ženě dostaví už před 40. rokem věku). Ačkoliv není brzký přechod úplně běžný, podle sexuologa a gynekologa MUDr. Pavla Turčana, spolupracujícího se společností Vegall Pharma, případů přibývá.
Podle aktuálních údajů se s předčasným nástupem menopauzy potýká přibližně 1 % žen, v posledních letech má však výskyt těchto případů narůstající tendenci. Prozatím není jasné, proč k tomu dochází. Působit může více faktorů, například stále více stresující způsob života nebo dopad znečištěného životního prostředí.
Projevy předčasné menopauzy jsou totožné symptomům klimakteria v pozdějším věku. Dostaví se přerušení menstruace a dochází k výkyvům hladiny estrogenu, což s sebou nese typické návaly horka či noční pocení. Ženy mohou začít pociťovat obtíže s koncentrací a pamětí, často také dochází k nárůstu tělesné hmotnosti, poruchám spánku, snížení libida či zvýšené únavě. Následně hrozí vyšší riziko kardiovaskulárních onemocnění, rakoviny prsu či třeba osteoporózy. K tomu se však v případě předčasného nástupu menopauzy přidává i významný faktor psychický. Vzhledem k tomu, že je ženám obvykle mezi třiceti a čtyřiceti lety, příchod menopauzy vůbec neočekávají. Mnohé z nich teprve plánují rodinu, případně mít další dítě. Informace, že končí jejich reprodukční věk, je pro ně šokem.
Není jasné, proč k předčasnému nástupu menopauzy u žen dochází. Jen málokdy se totiž podaří skutečně odhalit pravou příčinu problému, pokud se nejedná například o důsledek léčby onkologického onemocnění. Takže se jedná spíše o předpoklad. Jednou z příčin jsou genetické faktory. Z dalších lze uvést například váhové extrémy – rizikovější jsou ženy s velmi nízkou tělesnou hmotností nebo naopak ženy obézní, s nezdravou životosprávou. Brzký nástup menopauzy je rovněž častější u kuřaček a žen s vysokou mírou stresu. Může se objevit u pacientek, které prodělaly závažnou infekci vaječníků nebo se potýkají s autoimunitním onemocněním. Je ale mnoho žen, které nezapadají ani do jedné z těchto skupin, a přesto u nich přechod začne velmi brzy. V návaznosti na tato fakta je tedy nesnadné předat konkrétní doporučení prevence.
Jakmile je u ženy diagnostikována předčasná menopauza, je potřeba stanovit další postup. Nejčastěji se řeší podobně jako menopauza přirozená. Kvůli riziku osteoporózy je potřeba hlídat kvalitu kostní hmotu. Zatímco kostní denzitometrie se v rámci prevence provádí až u žen od padesáti let v přibližně dvouletých intervalech, u těch s předčasnou menopauzou je třeba ji zahájit prakticky od momentu stanovení diagnózy. Vždy se ženám doporučuje zdravý životní styl (dostatek pohybu na čerstvém vzduchu, vhodné doplňky stravy s obsahem fytoestrogenů a mateří kašičky, vitaminů K, E, D, doplňovat vápník s vitaminem D). Jestliže jsou však příznaky menopauzy závažnější, případně žena ještě plánuje těhotenství, obvykle je nutná hormonální léčba. Jejím cílem je chybějící estrogen a další hormony nahradit. Početí se pak často řeší prostřednictvím metody IVF.
Vzhledem k tomu, že dnes poměrně velká část mladých žen odkládá početí dítěte až do vyššího věku, doporučuje se vyšetření AMH (antimülleriánský hormon) a FSH (folikuly stimulující hormon), testy sledující funkci vaječníků a hladinu estrogenu v těle. Výsledky přibližně ukážou, zda ženě v nejbližší době menopauza hrozí nebo ne. Pacientka může zvážit, zda je v jejím případě možné těhotenství o pár let odložit, nebo ne. Dle TZ
www.lesensky.cz
