Bolest

Práce z domova přináší mnoho výhod pro zaměstnavatele i zaměstnance, ale nese s sebou i některá rizika. Jedním z těch nejčastějších je v mnoha případech nedostatečná ergonomie práce, která se stává časovanou bombou z pohledu zdraví. Již nyní trpí podle průzkumu divize CZC.Health, kterého se účastnilo více než 4 400 respondentů, bolestmi zad či šíje celkem 32 % Čechů. Bolest zad je přitom jen jedním z možných následků nedostatečné ergonomie při kancelářské práci.

Pokud to prostor domácnosti jen trochu umožňuje, je nejvyšší čas se zamyslet nad zlepšením ergonomie domácího pracoviště. Dlouhodobé sezení na běžné židli a práce s notebookem položeným na kuchyňském stole se možná zpočátku zdá jako ideální beznákladové řešení, ale po čase se projeví vážnými obtížemi, jako například poškozením zad a krční páteře, bolestmi za krkem, špatným prokrvováním a bolestmi nohou, záněty šlach a kloubů nebo dokonce tenisovým loktem či zhoršením zraku. Úspora na tomto místě není ve skutečnosti výhrou.

Základem je správné sezení, které pomáhá předcházet zdravotním komplikacím při sedavé práci. Jedná se o číslo 90. V ideálním případě by totiž při sezení měla stehna a lýtka svírat pravý úhel. Správné je také vzpřímené sezení bez nahrbených zad, kdy trup se stehny svírá opět přibližně pravý úhel. A v neposlední řadě je třeba zmínit i úhel loktů během práce – opět 90°. Řešením je nastavitelný kancelářský nábytek. Důležitým prvkem je kvalitní kancelářská židle, ve které se sedí až ř 10 hodin denně. Musí být pohodlná, ze zdravotně nezávadného materiálu a nastavitelná. Praktickým prvkem je prodyšné provedení zabraňující pocení.

Při hybridní práci jsou dnes nejčastěji využívány notebooky. Jejich displeje jsou však vhodné především pro práci na cestách a v každodenním mnohahodinovém režimu práce je téměř nezbytné je doplnit větším monitorem. Nejen pro předcházení bolestem krční páteře je důležitá výška, ve které je monitor umístěn. I zde to je pravý úhel. Odborníci nejčastěji doporučují jednoduché pravidlo – horní hranu displeje umístit ve výšce očí.

Pro oči je dobré nezvyšovat neúměrně jas a upravit vzdálenost displeje od očí – ta by měla být přibližně na délku paže. Velmi praktickým bodem ergonomie je pak výběr monitoru, který dokáže redukovat modré světlo. To je sice přirozenou součástí života a v jeho přirozené podobě má na člověka jednoznačně pozitivní vliv, ale jeho přemíra vyzařující z elektronických displejů škodí a poškozuje zrak.

Posledním článkem ergonomie je speciální myš (je i v levorukém provedení). Na práci bude nutno si chvíli zvykat, ale pomůže předcházet riziku komplikací spojených se syndromem karpálního tunelu. Myš by měla být ve stejné výšce jako klávesnice. Klávesnice by měla kopírovat přirozenou polohu rukou a zápěstí. Přeučit se z tradiční rovné klávesnice bude sice trochu „bolet“, ale dlouhodobě se vyplatí.

Zdravotní komplikace spojené se špatnou ergonomií se neprojeví hned, ale jsou velmi zrádné. Následná léčba je náročná, dlouhodobá a někdy ne zcela možná. Dobře uspořádané pracovní místo je proto především investicí do zdraví, ale nikdy nenahradí aktivní pohyb. Není třeba stát se maratónským běžcem, ale každodenní protažení, rychlá chůze nebo jakákoli rekreační sportovní aktivita prospěje nejen tělu, ale i duchu. Dle TZ

www.fyi.cz

Tweet