Medicína

Invazivní meningokokové onemocnění patří mezi obávané nemoci. Je známé především svým rychlým nástupem a vysokou úmrtností. Původcem je invazivní bakterie Neisseria meningitis. Infekce se vyskytuje u malých dětí a dospívajících, kteří jsou rovněž nejčastějšími bezpříznakovými nosiči této bakterie. Účinnou ochranou je očkování. Teenagerům mezi 14. a 15. rokem věku jej nově hradí pojišťovna.

Existuje 13 různých séroskupin bakterie Neisseria meningitidis, z nichž invazivní formu onemocnění způsobují téměř výhradně skupiny A, B, C, W, X a Y. Jediným rezervoárem této bakterie je člověk. Neisseria meningitidis však nezpůsobuje invazivní onemocnění vždy. Často pouze kolonizuje sliznici horních dýchacích cest, a to bez jakýchkoli příznaků. Člověk se pak stává jen bezpříznakovým přenašečem a prostřednictvím kapének sekretů dýchacích cest dál tuto bakterii šíří.

Invazivní meningokokové onemocnění často postihuje děti do jednoho roku věku. Druhou ohroženou skupinou jsou mladiství od 15 do 19 let a dále také děti ve věku 1 až 4 roky. V České republice se v letech před pandemií COVID-19 nemocnost invazivního meningokokového onemocnění pohybovala na úrovni 0,5/100 000 obyvatel.Po zavedení restriktivních opatření došlo obecně k výraznému poklesu výskytu celé řady infekčních onemocnění přenášených vzduchem, což se projevilo i v meziročním srovnání meningokokových infekcí, kdy nemocnost v roce 2021 klesla na úroveň 0,1/100 000.

Přestože je toto onemocnění vzácné, míra nosičství je v populaci poměrně vysoká, zejména mezi mladými lidmi ve věku kolem 19 let. Ti představují téměř jednu čtvrtinu všech nosičů.Důvodem je především aktivní způsob společenského života dospívajících a mladých dospělých, jako je například návštěva diskoték nebo bydlení na ubytovnách či kolejích. Riziko zvyšuje i líbání a kouření. Riskantní jsou i hromadné akce doprovázené nadměrnou fyzickou aktivitou a únavou – přičemž nemocnost je vyšší v zimních měsících.

Meningokokové onemocnění je obzvláště zákeřné především pro svůj rychlý vývoj a závažnost. V okamžiku, kdy se bakterie dostane do krevního oběhu, dojde k systémové infekci, jako je zánět mozkových blan, otrava krve nebo obojí současně. K proniknutí bakterie do krevního oběhu a rozvoji invazivního onemocnění dochází obvykle v průběhu 7 dnů od nákazy; důvody, proč se tak stane, nejsou dosud jasně známy. Riziko vzplanutí onemocnění se zvyšuje, pokud se v kolektivu sejde více než 20 % nosičů. Některé kmeny meningokoků jsou navíc invazivnější a mají větší tendenci překonávat slizniční bariéru a množit se v krvi.

Mezi příznaky meningitidy patří bolest hlavy, ztuhlost šíje, horečka, únava, zvracení, světloplachost a ospalost. Příznakem sepse je pak typická vyrážka – tzv. petechie, která nebledne ani po zmáčknutí kůže a objevuje se v 50 až 80 % případů.

Vlivem prudkého nástupu onemocnění je zcela zásadní jeho rychlé rozpoznání, které ovšem může být náročné, protože počáteční projevy jsou podobné častějším, ale méně závažným onemocněním. I přes adekvátní a včasnou léčbu bývá prognóza pro uzdravení nepříznivá – 10 až 15 % nemocných infekci podlehne a z těch, kteří meningokokové onemocnění přežijí, má až 60 % dlouhodobé fyzické a psychické následky, jako jsou problémy s pohyblivostí, řečí, sluchem, či poruchy funkce horních končetin. Možným závažným trvalým následkem onemocnění jsou amputace prstů nebo končetin.

V České republice více než polovinu invazivních meningokokových onemocnění způsobují meningokoky skupiny B, dále pak séroskupiny C, W a Y. Proti všem těmto séroskupinám již existují účinné vakcíny, které významně snižují riziko onemocnění. V České republice není očkování proti meningokoku povinné. Vzhledem k riziku se však doporučuje zejména dětem od 2 měsíců do 2 let, dospívajícím a mladým dospělým do 25 let. Vakcinaci by měli zvážit i pracovníci ve zdravotnických službách nebo například pacienti po úrazu hlavy či po odstranění sleziny.

Od letošního roku 2022 navíc zdravotní pojišťovny nově hradí očkovací látku proti meningokokovým infekcím vyvolaným meningokokem skupiny B i dospívajícím od 14 do 15 let. Pojišťovny toto očkování dále hradí všem dětem se započatým očkováním nejpozději do dovršení 1. roku věku. Vakcíny proti séroskupinám A, C, W a Y jsou pak hrazeny dětem, které dostaly jednu dávku ve věku od jednoho do dvou let, nebo od 14 do 15 let věku. Ostatní si musí vakcínu hradit sami, mohou na ni ale získat finanční příspěvek z preventivních fondů většiny tuzemských zdravotních pojišťoven.

Dle TZ

www.insighters.cz

Tweet