Imunita
Varování infektologů!
Stovky expertů na infekční choroby, epidemie a mikroby se sjedou do Prahy, aby probraly ožehavé problémy oboru. Hlavním tématem VIII. kongresu klinické mikrobiologie, infekčních nemocí a epidemiologie, který začíná 22. a končí 24. září 2022, bude stále COVID-19 a především neutuchající příliv nových mutací.
Ministr zdravotnictví prof. MUDr. Vlastimil Válek, CSc., MBA, EBIR, první den kongresu pokřtí knihu COVID-19: diagnostika, léčba a prevence, která je určená zdravotnickým profesionálům. Publikace shrnuje nejnovější poznatky o pandemii a nemoci, která na více než dva roky ochromila celý svět. Dle expertů, kteří ji připravili, by kniha mohla být praktickým návodem na blížící se podzimní vlnu.
Další vlny COVIDu-19 nemusí být tak mírné. Českou republikou probíhá už několikátá vlna COVIDu-19, a oproti stejné době před dvěma lety, je vnímání nemoci veřejností nepoměrně vlažnější. Infektologové však varují před přílišnou lhostejností. Virus totiž neustále a v řádu dnů či týdnů mutuje a další varianty, které do Česka mohou přijít, nemusí být tak „bezzubé" jako například poslední omikron. O tom, jaké jsou zbraně pro boj s novými variantami COVID-19, lékaři budou jednat na kongrese.
Po dvou letech boje s COVIDem-19 se experti na infekční choroby chtějí vrátit ke svým hlavním cílům, které museli kvůli pandemii odsunout. Konkrétně k úplnému vymýcení žloutenky typu C, kterou mají v ČR desítky tisíc lidí, z nichž většina o tom vůbec neví. Nákaza se totiž po mnoho let neprojevuje žádnými příznaky, ale svému nositeli ničí játra. Potíže zjistí jedinec až ve chvíli, kdy mu v důsledku cirhózy nebo rakoviny jater orgán selže.
V Česku lékaři evidují již desítky případů opičích neštovic. A přestože zatím nová epidemie nestřídá koronavirovou, virus však má potenciál ji způsobit. Proto odborníci radí virus nepodceňovat a již nyní udělat vše pro to, aby se nerozšířil. Pomoci má vakcína, která je však v současné době doporučena pouze zdravotníkům nebo lidem, kteří měli kontakt s nakaženým. Infektologové však chtějí umožnit přístup k očkování i dalším lidem, kteří jsou ve zvýšeném riziku nákazy. Jednou z možností ochrany jsou také antivirotika, lék však zatím v Česku není dostupný.
Budou se projednávat novinky v léčbě COVID-19, například preventivní podání monoklonálních protilátek, které po dobu 6 měsíců ochrání před nákazou ty nejzranitelnější. Tedy pacienty transplantované, onkologické, s oslabenou imunitou, užívající biologickou léčbou apod. Odborníci se seznámí také s novými daty účinnosti již přítomných tří antivirotik – remdesiviru, molnupiraviru a paxlovidu, která chrání rizikové pacienty před těžkým průběhem nákazy. Minulé dva roky přinesly nové cenné poznatky, o COVIDu-19, například skutečnost, že lockdown šíření nemoci příliš nezabrání.
Závažným tématem jsou antibiotika a rezistence na jejich léčbu. Tyto léky jsou v mase a dalších potravinách, desítky let jsou nepostradatelnou součástí medicíny. Nyní však lékaři varují před jejich nadužíváním. Častěji, než kdy dříve se objevují superinfekce vyvolané bakteriemi extrémně odolnými vůči antibiotické léčbě. Infektologové a mikrobiologové upozorňují, že trend už pravděpodobně nepůjde zvrátit, ale je nutné jej alespoň zpomalit. V opačném případě hrozí, že už za několik desítek let budou lidé umírat na bakteriální infekce stejně, jako tomu bylo před Flemingovým objevem penicilinu. Jak se postavit superinfekcím a bakteriální rezistenci k antibiotikům, o tom budou experti j rovněž jednat na kongrese. Dle TZ
www.mavepr.cz
