Medicína

Mylné názory o asistované reprodukci


Kategorie: Aktuality Plánované rodičovství 
16.září 2022

Anovulace, endometrióza, snížená pohyblivost spermií, sexuálně přenosné choroby, neprůchodnost vejcovodů. To je jen zlomek z příčin, které přivádějí české páry do ordinací lékařů v reprodukčních klinikách. Přestože přibližně každá pátá dvojice čelí potížím s otěhotněním a asistovaná reprodukce tak není žádnou novinkou, je i dnes opředena řadou domněnek.

Hormonální stimulace je proces, během kterého následkem krátkodobého užívání hormonů dozraje ve vaječnících ženy více vajíček, než je v přirozeném cyklu běžné. Tato procedura je nedílnou součástí každého IVF cyklu. Přesto se někdy ženy obávají, zda jim stimulace příliš nezatíží organismus. Největší hormonální zátěži čelí organismus v průběhu těhotenství. Během hormonální stimulace, která obvykle trvá pouze deset až dvanáct dní, jsou oproti tomu hladiny hormonů mnohem nižší. Ženy se tedy negativních dopadů na zdraví, nemusejí obávat.

 Mezi ženami také někdy panují obavy z náročnosti procedury či bolesti. Každá žena je unikát, stejně individuální je i reakce organismu. Obava z bolesti se obvykle rozplyne po první aplikaci léku, která probíhá pod dozorem zdravotníka. Už dlouhou dobu se neužívají léky zaváděním injekce do svalu, což by mohl někdo vnímat jako bolestivější. Dnes se kvalitní preparáty aplikují těsně pod kůži, ideálně v podobě drobné jehličky v peru, podobném, jaké užívají například diabetici. Ženy obvykle popisují mírnou únavu a pocit nafouknutí v oblasti podbřišku, většina však funguje i během stimulace zcela normálně. Pouze pravidelně docházejí na ultrazvuková vyšetření, která sledují reakci vaječníků.

Představa, že dvojčata jsou vždy z umělého oplodnění už není ani tak mýtem, jako spíše překonanou skutečností. Dříve opravdu bývalo po absolvování IVF poměrně častým jevem vícečetný porod. Důvodem bylo zavádění většího množství embryí do dělohy ženy, jelikož se myslelo, že to zvýší šanci na uchycení alespoň jednoho z nich. Pravděpodobnost, že budou mít budoucí rodiče doma dvojčata, pak byla přibližně 20 %. Od tohoto postupu se však začalo v průběhu let upouštět. Zjistilo se totiž, že úspěšné uchycení embrya ovlivňují faktory, kupříkladu jeho kvalita, genetická výbava nebo příprava děložní sliznice. Vícečetné těhotenství je navíc pro ženu náročnější, mnohdy komplikovanější a nese nemalá rizika, například předčasný porod.

Cílem asistované reprodukce by nemělo být pouze těhotenství, ale především zdravé miminko. V roce 2012 byla v ČR dokonce změněna legislativa upravující podmínky pro umělé oplodnění. Páry tak od té doby mohou absolvovat čtyři cykly IVF hrazené z pojištění, ale jedině za předpokladu, že u prvních tří z nich bylo do dělohy zavedeno pouze jedno embryo.

Do ordinací lékařů reprodukčních klinik často přicházejí také ženy, u nichž se na první pohled zdá být vše v naprostém pořádku. Poměrně častým omylem je totiž domněnka, že žena, která menstruuje, má i normální ovulaci. Bohužel měsíčky, ani ty pravidelné, ještě automaticky neznamenají, že k ovulaci skutečně dochází. Tento jev se nazývá anovulace. A žena o ní ani nemusí vědět. Cítí se jako obvykle, krvácí také tak, pouze nedochází k žádanému uvolnění vajíčka. Jakákoliv snaha otěhotnět je v takovém případě vyloučena. Anovulace může být vedlejším efektem nejrůznějších hormonálních onemocnění, syndromu polycystických ovarií nebo zvýšené hladiny stresu. V případě anovulace je třeba následující kroky řešit přímo s lékařem, který obvykle nasazuje hormonální léčbu.

Budoucí rodiče, kteří podstupují proces umělého oplodnění, určitě nemusejí mít obavy, že bude mít jejich miminko vlivem asistované reprodukce zhoršené zdraví. Děti, které jsou počaty za asistence lékařů na reprodukčních klinikách, nelze nijak rozeznat od těch, které se zrodily přirozenou cestou. A rozhodně nejsou neduživější. Uvádí se, že riziko vývojových vad je u dětí z IVF okolo 3 %, tedy stejné, jako v běžné populaci. V mnoha případech naopak dokáže umělé oplodnění genetickým onemocněním předejít. Pokud se u daného páru prokáže riziko přenosu závažného genetického onemocnění, proběhne takzvané preimplantační genetické testování. Vyšetření označované zkratkou PGT sleduje, zda je embryo zdravé. To vše probíhá ještě před jeho zavedením do dělohy matky.

Dle TZ
www.lesensky.cz

 

Autor: MUDr. Olga Wildová