Medicína
Průměrná doba diagnózy Bechtěrevovy nemoci bývá až devět let
Ankylozující spondylitida - Bechtěrevova choroba je nevyléčitelné zánětlivé revmatické onemocnění. Příčina nemoci není zcela jasná. Pravděpodobně určitá kombinace genetické predispozice s faktory vnějšího prostředí, které aktivují imunitní systém. V České republice trpí tímto autoimunitním onemocněním asi deset tisíc pacientů. V posledních letech však jejich počet narůstá díky lepší diagnostice. Bechtěrevova nemoc se vyskytuje třikrát častěji u mužů než u žen, první příznaky se objevují mezi 18. a 30. rokem života.
Bechtěrevova nemoc je nenápadná, nevypočitatelná a zákeřná. Tuhnou při ní klouby a postupem času vede k úplnému ztuhnutí páteře. Lidé ji ale často zaměňují za běžnou bolest zad a průměrně trvá až dlouhých devět let, než ji lékaři správně diagnostikují. Včasná diagnóza a nasazení vhodné léčby by přitom mohly zpomalit rozvoj nemoci a pacienti by měli větší šanci žít déle plnohodnotnější život. V opačném případě se zkracuje život pacientů, většina z nich má významně omezenou pohyblivost a další komplikace.
Mezi hlavní varovné signály patří bolest v dolní části zad společně se ztuhlostí, která trvá déle než tři měsíce. Lidé ji však často zaměňují za klasickou bolest zad. Dalším signálem bývá bolest v oblasti hrudníku a omezení rozsahu pohybu páteře, odkud prostupuje do hýždí a zadní strany stehen. Polovina pacientů má zánětem zasažené také klouby a úpony mimo páteř. Bolest a omezená hybnost se typicky objevuje v klidu v noci a po ránu. V některých případech se objevují i mimokloubní příznaky nemoci, které postihují oči (až 30 %), kůži (lupénka až 20 % případů) či střeva (5–10 %).
Diagnostiku ověřují rentgenové snímky a krevní testy. Některé časné formy onemocnění nejsou na rentgenu rozpoznatelné, a přesná diagnóza se tak oddaluje. Průměrná doba od prvních příznaků po stanovení konečné diagnózy je u nás až 9,1 roku. Čím dříve se choroba diagnostikuje, je nasazená vhodná léčba, lze zabránit dalšímu rozvoji choroby. Pokud se s léčbou začne pozdě, případné změny na páteři a kloubech jsou již nevratné.
Farmakologické a další možnosti léčby Bechtěrevovy nemoci odpovídají stadiu onemocnění. Mezi nefarmakologické patří úprava životního stylu, fyzioterapie, případně lázně. Úlevu od bolesti a ztuhlosti totiž přináší rozhýbání kloubů. Farmakologická léčba pak zahrnuje v první řadě užívání nesteroidních antirevmatik (NSA), která zmírňují zánět, bolesti a otoky v postižených místech. Mezi další léčiva patří kortikoidy a imunosupresiva.
„Většina pacientů naštěstí funguje poměrně dobře na prostém cvičení, rehabilitaci a občasném užití nesteroidních antirevmatik proti zánětu a bolesti. Důležité je potlačení autonomní reakce v těle pacienta. Neléčené onemocnění vede k postupné invaliditě, zhoršování kvality života a ve své podstatě i zkrácení života,“ přibližuje prof. MUDr. Ladislav Šenolt, Ph.D., vedoucí oddělení experimentální revmatologie Revmatologického ústavu.
Další skupinu léků tvoří biologická léčiva, která jsou velmi účinná při bolesti, tlumí zánět kloubů i šlach. Snižuje množství očních komplikací, mírní lupénku a střevní zánět. Biologická léčba je určená pouze těm pacientům, kteří splňují podmínky pro její podání. Jedním z kritérií je například selhání kombinace nefarmakologické léčby s užíváním nesteroidních antirevmatik. Nasazení biologické léčby vždy závisí na individuální potřebě pacienta a doporučení lékaře.
Způsobů, jak nemoc pozitivně ovlivnit a předejít vážným zdravotním komplikacím je několik Je ale potřeba včasné diagnostiky a aktivního přístupu pacienta. Pohyb a cvičení může pomoci tělu proti bolesti a ztuhlosti a zároveň ho udrží v co nejlepší kondici. Důležité je také, aby pacienti informovali své blízké a nebáli se říci si o pomoc. Dle TZ
