Žloutenka

V loňském roce 2021 hradila VZP zdravotní péči 11 000 klientům, kteří se léčili s některým z typů hepatitidy. Při srovnání s rokem 2017, kdy se léčilo se stejnou diagnózou 14 000 pojištěnců, jde o pokles o 20 %. Klesl i zájem oočkování. Podobné nízké číslo pacientů přitom eviduje VZP i v roce 2020. Lze tedy předpokládat, že pokles výskytu onemocnění souvisí i s přísnějšími hygienickými pravidly, intenzivnějším používáním dezinfekce rukou a omezenými kontakty mezi lidmi, které byly v průběhu pandemie. Hepatitida se v loňském roce nejvíce vyskytovala v Praze a Ústeckém kraji, nejméně v kraji Olomouckém. Statistiku VZP zveřejňuje u příležitosti Světového dne hepatitidy.

 

Vývoj počtu nemocných s různými typy hepatitidy v posledních 5 letech a náklady na jejich léčbu*

	Počet pacientů (2017)	Počet pacientů (2018)	Počet pacientů (2019)	Počet pacientů (2020)	Počet pacientů (2021)
Akutní hepatitida A	1 370	750	912	508	476
Akutní hepatitida B	365	298	279	213	167
Jiná akutní virová hepatitida	952	785	750	634	592
Z toho akutní hepatitida C	232	217	257	220	216
Z toho akutní hepatitida E	419	353	284	248	233
Chronická virová hepatitida	9 830	9 948	10 386	9 438	9 037
Neurčená virová hepatitida	1 384	1 036	1 041	769	870
Celkem**	13 901	12 817	13 368	11 562	11 142

*Nejedná se jen o nemocné, u nichž byla zjištěna choroba v příslušném roce, ale o všechny pacienty, kteří se v daném období léčili.

**Součet pacientů ve všech uvedených skupinách neodpovídá celkovému počtu pacientů s libovolnou diagnózou – u některých nemocných lékaři zjistili více typů hepatitidy.

Zatímco v roce 2017 nepřekročily náklady na léčbu pacientů s hepatitidou 745 mil. Kč, vloni už to bylo 835 milionů korun. Zdaleka nejvyšší podíl na nákladech nese léčba chronické virové hepatitidy – jedná se o nejrozšířenější typ a zároveň z hlediska nákladů na léčbu také zdaleka nejdražší. VZP vloni za jednoho pacienta s chronickou hepatitidou uhradila v průměru 91 tisíc korun, jen pro srovnání, u hepatitidy typu A to bylo 5 600 Kč.

Proti hepatitidě typu C není očkování. To naopak lékaři doporučují u hepatitid typu A a B. Na toto očkování VZP ČR svým klientům přispívá z fondu prevence – dětem do 18 let na typ A (proti typu B jsou chráněné povinnou hexavakcínou) a dospělým na oba typy včetně jejich kombinace.

I v tomto případě VZP ČR vloni i v roce 2020 zaznamenala výrazný pokles zájmu ze strany svých klientů. V loňském roce pojišťovna vyplatila jen asi třetinu příspěvků na očkování oproti letům před pandemií COVID-19.

Z veřejného zdravotního pojištění je hrazeno očkování proti žloutence typu B také zdravotníkům zejména těch oborů, kde hrozí zvýšené riziko přenosu choroby. Patří sem například jednotky intenzivní péče, pracoviště chirurgických oborů, interní oddělení, infekční oddělení, laboratoře a mnohá další. Hrazeno je očkování také studentům lékařských fakult, zdravotnických škol a všem členům integrovaného záchranného systému apod.

Nákaza virem žloutenky typu A, která bývá někdy označována jako nemoc špinavých rukou, hrozí hlavně v hromadné dopravě a na veřejných záchodcích, v nákupních centrech, kinech, na poštách a v jiných prostorách s větším nahromaděním lidí. Riziko přenosu viru je vysoké v dětských kolektivech, ve školkách a školách. Závažnost nemoci stoupá s věkem. Vyřadí člověka z aktivního života i na několik měsíců, nemocný musí držet dietu a vyhnout se fyzické zátěži. Akutní infekce hepatitidy B i C může trvat až 6 měsíců. Během této fáze jsou nakažení jedinci schopni přenést virus i na další osoby. Nerozpoznaná, a tudíž neléčená hepatitida může přejít v tzv. hepatitidu chronickou, ta je nebezpečná zejména z důvodu možného závažného a nevratného poškození jater pacienta. Dle TZ

www.vzp.cz

 

 

 

Tweet