Medicína
Léto a antibiotika
Onemocnět během léta je vždy nepříjemné, ale dobré je, že málokdy je třeba nasadit antibiotika. Většina infekcí je virová a organismus si s nimi dokáže poradit. Nejčastější situace vysvětlují odborníci - praktická lékařka MUDr. Ludmila Bezdíčková z Prahy 6 a pediatr MUDr. Daniel Dražan z Jindříchova Hradce.
Většina infekčních onemocnění v dětské věku je způsobena viry a pro léčbu těchto infekčních onemocnění nemají antibiotika žádný smysl. K nejčastějším bakteriálním infekcím dětského věku patří záněty středního ucha, v letních měsících i záněty zevního zvukovodu, streptokokové "angíny", bakteriální kožní infekce, infekce močových cest, z vážnějších onemocnění zápaly plic.
I při prokazatelně bakteriálním onemocnění není vždy nutná léčba celkovými antibiotiky, a to například při mírnějších zánětech středního ucha, zánětech zevního zvukovodu, u některých kožních bakteriálních infekcí je možné se celkové antibiotické léčbě vyhnout. V každém případě by o indikaci antibiotik měl rozhodnout lékař.
U dospělých je situace podobná. Existují bakteriální infekce, které v letním období dominují, ale ne na všechny je třeba předepisovat antibiotika. Nejvíce postihuje dospělou populaci streptokoková angína (zánět patrových mandlí), kožní forma boreliózy, bakteriální zánět kůže (tzv. impetigo, případně furunkl, erysipel - růže) a nekomplikovaný zánět dolních močových cest. Bakteriální původ mají také salmonelóza nebo kampylobakterióza, ale ty se léčí antibiotiky jen ve výjimečných případech.
Pokud se již podávají rozhodnutím lékaře antibiotika je nutno se vyhnout konzumaci alkoholu, dodržovat správné dávkování antibiotik a interval, v němž jsou užívány. Je dobré zjistit, zda se jejich užívání nevylučuje s konzumací některých druhů jídel, např. specifické druhy antibiotik s mléčnými výrobky.
Při užívání antibiotik v létě (při opalování) hrozí riziko fototoxické dermatitidy, tzv. fotosensibilizace. Na kůži může vzniknout svědivá vyrážka (i pigmentace) v případě užívání některých léků, včetně antibiotik. Proto je vhodné se vždy informovat u lékaře, jaký léčebný režim zvolí, také konzultovat běžně užívané léky (kombinace s některými antibiotiky může i uškodit).
Žijeme ve světě, kdy je nemožné se infekcí zcela zbavit. Je třeba s nimi počítat i v létě. Naštěstí většina z nich je „samoúzdravných“. Navíc antibiotika užívat uvážlivě, čímž uchováme jejich sílu pro situace, kdy bude jejich užití nutné.
Nespecifickou prevencí infekčních i neinfekčních onemocnění je "zdravý životní styl". Nekouřit, nevystavovat děti pasivnímu kouření, správné mytí rukou, zdravá strava a pravidelné pohybové aktivity. U malých dětí má určitý ochranný vliv kojení. Naopak cílenou specifickou a vysoce účinnou prevencí infekčních onemocnění je očkování. Příkladem očkování se snížením spotřeby antibiotik je především vakcína proti pneumokokovým infekcím, COVIDU-19 a chřipce.
Oba lékaři se shodnou na tom, že většina infekcí v dětském i dospělém věku není způsobena bakteriemi, ale viry. Tyto infekce se antibiotiky neléčí, protože nijak nepomohou. Naopak zbytečné a příliš časté užívání antibiotik vede k vzniku rezistence bakterií na antibiotika a jejich následnou neúčinnost. Dle TZ
