Kouření

Devastující vliv tabákového průmyslu na životní prostředí je tématem Světového den bez tabáku, který každoročně připadá na poslední květnový den. „Dopady užívání tabáku na životní prostředí zvyšují zbytečný tlak na již tak vzácné zdroje a křehké ekosystémy naší planety. To je zvláště nebezpečné pro rozvojové země, kde je většina tabákové produkce. Každou cigaretou, kterou kuřák vykouří, doslova spaluje zdroje, na kterých závisí naše samotná existence,“ konstatuje dr. Ruediger Krech, ředitel pro podporu zdraví Světové zdravotnické organizace (WHO), která den bez tabáku vyhlašuje.

Peníze, zdraví, společenské vztahy nebo pocit závislosti – tyto argumenty pro odložení cigaret kuřáci jistě mnohokrát slyšeli i zvažovali. Měly by stačit k rozhodnutí přestat. A přestat kouřit kvůli životnímu prostředí by mělo podpořit toto rozhodnutí navíc. Tabák ničí zdraví, životy i prostředí, v němž žijeme. Ničí je pěstování tabáku, výroba a distribuce cigaret i odpad z celého procesu.

Způsobů, jakým tabákový průmysl a užívání tabáku škodí životnímu prostředí, je celá řada. Pěstování tabáku přispívá k odlesňování, a to zejména v rozvojovém světě, kde se pěstuje 90 procent celosvětové produkce tabáku. Jako monokultura je tabák napadán různými škůdci a plísněmi, vyžaduje proto chemické ošetření včetně aplikace pesticidů, které kontaminují půdu. V rozvojových zemích jsou také často využívány chemikálie, které jsou jinde zakázané. Tabák navíc vstřebává z půdy více dusíku, fosforu a draslíku než jiné plodiny, čímž půdu vyčerpává. Celkem zabírá pěstování tabáku asi 5,3 milionu hektarů půdy. Například podle dat ze Zimbabwe by se na stejné rozloze dalo vypěstovat 19krát více brambor než tabáku – měřeno na váze.

Celosvětové dopady má pak také související roční produkce 84 megatun emisí CO₂, spotřeba 22 000 megatun vody nebo 62,2 petajoulů energie. Znamenalo to také 25 megatun pevného odpadu a 55 megatun znečištěné vody. To vše znovu většinou v rozvojových zemích, kde je nouze o půdu, vodu i potraviny, které by se tak mohly pěstovat místo tabáku.

Samostatnou kapitolou jsou pak cigaretové nedopalky. Cigarety s filtrem se vyrábějí především od 50. let 20. století, kdy měly vzbudit dojem méně škodlivého kouření. Bohužel tomu tak není. Naprostou většinu toxických látek nezachytí a některé škodliviny v nich dokonce vznikají. Toxické jsou také oharky cigaret neboli „vajgly“.

Jakkoli jsou oharky drobné, zabírají překvapivě velký podíl v odpadech například v ulicích nebo na plážích, téměř 40 procent. Navíc rozložení cigaretového filtru v přírodě zabere kolem 12–15 let. Kromě objemu spočívá problém právě v tom, že oharky splňují kritéria toxického a ekotoxického odpadu. Kouření znečišťuje vodu, což lze zjistit při analýze odpadních vod. Močí vyloučené metabolity tabáku mohou dát také poměrně přesný obrázek o jeho spotřebě.

Například rozdíly mezi koncentrací nikotinu a jeho metabolitů v odpadní vodě v pracovní dny a o víkendech není příliš velký. Zajímavé je více než dvojnásobné zvýšení obsahu nikotinu a jeho metabolitů v odpadních vodách na Silvestra, jak upozorňuje odbornice z Výzkumného ústavu vodohospodářského TGM.

Varující údaje: Rozložení cigaretového filtru v přírodě zabere kolem 12–15 let. Oharky jsou toxickým a ekotoxickým odpadem. Jeden oharek znečistí až 500 litrů vody. Snadno je spolknou divoká zvířata – látky z oharků byly nalezeny v těle 70 % mořských ptáků a 30 % mořských želv. Celosvětově kouří 1,1 miliardy lidí – to znamená 136 000 oharků každou vteřinu. V přepočtu na 2 miliony českých kuřáků se spotřebou kolem 10 cigaret denně, je to 20 miliard oharků ročně, 5 500 000 denně, 230 000 každou hodinu a 63 000 každou vteřinu. Oharky výše zmíněného celoživotního kuřáka, pokud by se dostaly do vody, by znečistily až 175 000 000 litrů. Oharky tvoří kolem 40 % odpadu z ulic a pláží.

Zavádí se program časného záchytu karcinomu plic. Více na: (https://www.prevenceproplice.cz) Rakovina plic zůstává nejčastější příčinou úmrtí na zhoubný nádor v České republice. Jen 15–20 % případů se zachytí v časném stádiu. Nádor, na který se přijde pozdě, již nelze operovat, naopak včasná diagnóza celkově zvyšuje šanci na úplné vyléčení. Proto vznikl cílený program časného záchytu. Kouření je hlavní příčinou vzniku rakoviny plic, součástí programu je také doporučení přestat s ním doprovázené informacemi, kam se obrátit pro pomoc. Stále více plicních nádorů se diagnostikuje i u bývalých kuřáků, což znamená, že je nutno se na screening zaměřit.

Program časného zákrytu karcinomu plic byl zahájen v lednu 2022 roku a jeho pilotní fáze bude trvat nejméně pět let. Je garantován komisí ministerstva zdravotnictví a na realizaci se podílí Národní screeningové centrum Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR a řada dalších institucí a odborných společností. Dle TZ

https://nsc.uzis.cz/
https://www.mayoclinic.org/departments-centers/nicotine-dependence-center/sections/overview/ovc-20457521
www.slzt.cz

www.lf1.cuni.cz

 

Tweet