Medicína

Ukrajinští studenti medicíny, kteří prchli kvůli ruské invazi ze své vlasti, dostanou šanci pokračovat ve studiu v Česku. Karlova univerzita pro ně připravila program, který jim pomůže pokračovat ve studiu a odborné kariéře. Informoval o tom při příležitosti odborné konference Komplexní novinky v uroonkologii (KNOU) prezident této akce prof. MUDr. Marek Babjuk, CSc., děkan 2. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a člen výboru České urologické společnosti ČLS JEP. Uvedl také, že ukrajinští medici, kteří začali na Karlově univerzitě studovat ještě před válkou, pokračují řádně v započatém studiu a pomáhají v nemocnicích například s překonáváním komunikační bariéry s ukrajinskými pacienty. V současnosti je takových studentů jedenáct. O aktuální situaci se jednalo mj. i na odborné konferenci KNOU 13. a 14. května 2022 v Praze.

„Pro případné příchozí mediky z Ukrajiny u nás na fakultě zahajujeme program, který jim pomůže pokračovat ve studiu a odborné kariéře. Spočívá v intenzivní výuce češtiny, medicínské terminologii a v odborných přednáškách. Hlavním cílem programu je pomoci těmto studentům připravit se na splnění podmínek pro studium v České republice. Nikdo teď sice nedokáže říci, jak se bude situace na Ukrajině vyvíjet a kolik studentů bude chtít v Česku nakonec zůstat. Většina z nich pokračuje v distanční výuce na ukrajinských školách, ale chceme jim dát šanci, aby zvládli případné přijímací řízení, a maximálně jim s přípravou pomoci. Do programu se v tuto chvíli zaregistrovalo již přes deset ukrajinských mediků, převážně dívek,“ doplňuje prof. Babjuk, který má sám ukrajinské kořeny – jeho otec pochází města Kolomyja v Haliči a někteří jeho příbuzní na Ukrajině zůstávají.

Řešilo se také zapojení vystudovaných ukrajinských lékařů do praxe. Procedura uznávání lékařského vzdělávání ze zahraničí, tzv. nostrifikace, je dlouhodobější, ale nezbytný proces. Vykonávat lékařské povolání budou moci ukrajinští kolegové až po splnění legislativních podmínek. Fakulty spolupracují se státními orgány. Zatím je snaha zapojit je na akademické půdě.  V současnosti se neví o žádném ukrajinském kolegovi nebo kolegyni, kteří by se o ucházeli o uznání vzdělání v oboru urologie. Počet běženců z Ukrajiny, kteří potřebují léčbu urologického onemocnění není dramaticky velký.  Utečenci jsou v drtivé většině ženy a děti, ale urologičtí pacienti jsou přece jen častěji muži.

Medici chodí také dobrovolně pomáhat na hlavní nádraží těm, co do Česka přijíždějí, a zapojují se i v motolské nemocnici. Studenti  původem z Ukrajiny, Ruska či Běloruska pomáhají navíc v komunikaci s ukrajinskými pacienty. Dle TZ

www.mavepr.cz

Tweet