Astma
Světový den astmatu a alergie
První úterý v květnu patří již několik let Světovému dni astmatu a alergie. Přestože počet astmatiků v Česku i celosvětově stoupá, povědomí o prevenci a dlouhodobé léčbě stále pokulhává. Ačkoli astma ani alergii nelze vyléčit, je možné je vhodně zvolenou léčbou udržovat příznaky pod kontrolou. Zásadní je nemoc včas rozpoznat. Rizika pacientům pomáhají odhalit i nové přístroje na principu tzv. komponentní diagnostiky.
Astma a alergie se objevují u dětí i dospělých a provázejí pacienta po celý život. Jejich výskyt v populaci dramaticky narůstá, a to i v důsledku zhoršování životního prostředí a životního stylu. Počet alergiků v České republice se v současnosti odhaduje na 2,5 milionu, astmatem trpí přibližně 800 000 lidí. Očekává se, že tyto počty budou i nadále stoupat. Některé prognózy uvádějí, že bude mít do roku 2025 nějakou formu alergie dokonce každý druhý obyvatel EU.
Na vzniku alergie se podílí kombinace faktorů, jako jsou genetické predispozice, vývojové vlivy a vnější prostředí. Jedná se o reakci imunitního systému vyvolanou cizorodými látkami, které se běžně vyskytují v našem prostředí. Do těla se mohou dostat sliznicemi dýchacích cest, spojivky, kůži nebo trávicího traktu. Výsledkem nepřiměřené reakce imunitního systému jsou pak typické alergické příznaky, jako je kýchání, rýma, kašel, zarudlé a pálící oči, nebo zarudnutí a svědění kůže. V případě potravinové alergie se mohou objevit bolesti břicha, křeče nebo průjem. Spektrum alergických reakcí je ovšem velmi široké – od běžné rýmy až po velmi závažné stavy.
Vůbec nejčastějším alergickým onemocněním je tzv. alergická rýma, která postihuje dýchací cesty. Pokud se alergický zánět dlouho neléčí, postupně postihuje průdušky, což může vést až k rozvoji průduškového astmatu, dechové insuficienci i k život ohrožujícím stavům.
Příčinou astmatického onemocnění dýchacích cest, při kterém dochází k opakovanému zúžení průdušek v reakci na různé podněty, nemusí být jen alergie. Přestože se nejčastěji objevuje v dětském věku a u dětí z rodin, kde se již astma nebo alergie vyskytují, může se projevit i v dospělosti nebo ve starším věku. Při vzniku astmatu hrají významnou roli genetické predispozice, alergické rýmy nebo atopický ekzém. Spouštěčem také mohou být běžné alergeny (pyly, prach, roztoče, srst zvířat apod.), virové infekce dýchacích cest i negativní faktory prostředí, jako je smog, plísně nebo cigaretový kouř.
Astma se projevuje opakovaným pískotem při dýchání, dušností, tlakem na hrudi a kašlem. Důvodem je nejčastěji alergický zánět ve stěně průdušek, postižená sliznice je zvýšeně dráždivá. Příznaky se obvykle zhoršují brzy ráno a večer. U alergického astmatu jsou potíže vyvolány kontaktem s alergenem. Ačkoli je astma často spojováno s alergií, není to podmínkou. I těžké astma může být zcela nealergické a může být vyvoláno zánětem průdušek, který je ale vyvolán jiným mechanismem než alergií.
Efektivní léčbu vyžaduje detailní diagnostika. Alergii lze potvrdit laboratorním vyšetřením. Mezi zajímavé novinky patří tzv. komponentní diagnostika přístrojem ImmunoCAP ISAC, s nímž lze ze dvou kapek krve identifikovat více než sto různých alergenů. Přístrojem lze mimo jiné předpovědět také možné riziko anafylaktického šoku. „Přístroj dokáže odhalit nejběžnější alergeny, jako je mléko, ořechy, lepek, pyl nebo roztoče, ale také alergii na chemické látky, latex, jed hmyz nebo různé zkříženě reagující determinanty,“ upozorňuje odborný ředitel EUC Laboratoří.
Jedinečnost tohoto typu diagnostiky spočívá v podrobnějším zjišťování tzv. alergenních komponent. V alergenním zdroji, jako je například pyl břízy, jsou stovky bílkovin, ale jen některé z nich způsobují pacientovi alergii, což je pro další léčbu velmi důležité. Lze-li totiž léčit primární příčinu – třeba u pylové alergie specifickou vakcínou, je naděje na úspěšnost léčby až 80%. Pokud se léčí zkříženě reagující alergen, který nemusí být ve vakcíně přítomen, nebo je v neznámé koncentraci, je úspěšnost léčby mnohem nižší.
Vyšetření s využitím pokročilé technologie zmíněného přístroje nabízejí v rámci speciálního laboratorního balíčku „Alergie“ některé laboratoře. Testováno je široké spektrum alergenů, od vajec nebo luštěnin až po plísně či roztoče. Vyšetření je vhodné rovněž pro pacienty v dětském věku.
Alergii ani astma nelze zcela vyléčit. Hlavním cílem léčby je proto udržet onemocnění pod kontrolou a v případě astmatu především snížit riziko nebezpečných záchvatů. Preventivní léčba je však často zanedbávána a mnoho pacientů řeší problém až ve chvíli, kdy se jejich obtíže zhorší. Neléčené alergie a astma však omezují běžné denní aktivity pacienta a způsobují trvalé poškození průdušek a plic. Léčba proto musí být pravidelná a dlouhodobá.
Kromě vhodné medikace je také důležité rozpoznat a vyvarovat se faktorů, které alergie nebo astma vyvolávají. Při správné léčbě tak mohou tito pacienti vést plnohodnotný život bez větších omezení. Mít nemoc plně pod kontrolou je navíc i jedním ze základních doporučení, jak se co nejlépe chránit před onemocněním COVID-19. Především astmatici by měli i nadále důsledně dodržovat léčbu, chodit na kontroly a v případě zhoršení stavu se poradit s lékařem. Rozhodně není vhodné přerušovat preventivní inhalační léčbu z obavy z oslabení imunity a zhoršení průběhu infekce COVID-19.
Pokud se objeví suchý či vlhký dráždivý kašel, opakované kýchání, zarudlé oči a slzení, je dobré ihned konzultovat praktického lékaře. Spojit se lze také s lékařem služby Lékař online 24/7 prostřednictvím chatu nebo videohovoru. Dle TZ
