Žena a zdraví
Ženy jsou k poruchám funkce štítné žlázy náchylnější
Štítná žláza je životně důležitý orgán umístěný v oblasti krku, produkuje hormony nezbytné pro řízení řady tělesných funkcí. Pro svou správnou činnost potřebuje dostatek jódu. Pokud ho nemá dochází k poruše funkce štítné žlázy a zdravotním komplikacím. Na přísun jódu by si měly více dávat pozor ženy, které jsou na nemoci štítné žlázy náchylnější. Převážně pak ženy těhotné a kojící, které značnou část této látky předávají svému dítěti. Správnou činnost štítné žlázy lze zjistit z rozboru krve.
Zdravá štítná žláza produkuje přesně tolik hormonů, kolik tělo potřebuje. Pokud dojde k poruše a štítná žláza (tyreoidea) hormonů začne vytvářet málo, hovoříme o hypotyreóze. Ta může být vrozená, ale i získaná, například z nedostatku jódu v organismu. Mezi nejčastější příznaky hypotyreózy patří celková únava, spavost a zimomřivost, suchá kůže, vypadávání vlasů, zpomalená či nepravidelná srdeční činnost a poruchy menstruačního cyklu. Může být také příčinou problémů s otěhotněním.
Při hypertyreóze se hormonů vytváří příliš mnoho. Porucha vzniká jako důsledek poškození štítné žlázy autoimunitním procesem. Některé z jejich příznaků mohou být podrážděnost, úzkost, nadměrné pocení, třes rukou, zrychlená srdeční činnost a poruchy menstruačního cyklu. Hypertyreóza může vést také k úbytku kostní hmoty a následné osteoporóze. U obou typů onemocnění štítné žlázy platí, že pokud jsou neléčené, nebo nejsou odhalené včas, může se objevit struma (zvětšená štítná žláza). Ta někdy způsobuje útlak dýchacích cest a jícnu.
Pro správnou funkci a tvorbu adekvátního množství hormonů potřebuje štítná žláza jód. Prevencí onemocnění štítné žlázy je dodržování dostatečného denního příjmu jódu ze stravy. Hlavními zdroji jódu jsou mořské ryby i některé druhy zeleniny. Jód ve větším množství obsahuje i minerální voda Vincentka nebo sůl, do které je v České republice tato látka přidávána. Optimální denní příjem jódu pro udržení správné funkce štítné žlázy by měl u dospělého člověka činit kolem 150 mikrogramů.
K poruchám štítné žlázy jsou obecně náchylnější ženy, u kterých je riziko až osmkrát větší než u mužů. To je dáno větší hormonální zátěží v jejich životě. Obzvlášť v období těhotenství a menopauzy, kdy se hladina hormonů v těle rychle mění. Doporučený denní příjem jódu se tak v období těhotenství a kojení zvyšuje, a to na 250 mikrogramů.
Hladinu jódu v krvi nelze na základě diagnostických testů bezpečně sledovat. Jedinou jistotu, že štítná žláza funguje správně dá krevní test, který je ideální absolvovat alespoň jednou za rok. U žen v těhotenství by mělo být vyšetření standardní součástí péče lékaře, jelikož hormony štítné žlázy přímo ovlivňují vývoj nervové soustavy plodu. Plošný screening ale zatím bohužel zaveden nebyl. V případě, že by v těhotenství nebyla odhalena porucha štítné žlázy včas, dítěti hrozí i vážné následky.
Poruchy štítné žlázy nechávají lidé pro její nespecifické a mnohdy mírné příznaky často bez povšimnutí. Jako u řady jiných onemocnění, ale i zde platí, že čím dříve se na ně přijde, tím lépe jsou léčitelné a jejich následky mírnější. K ověření správné funkce štítné žlázy, (pokud nedoporučí praktický lékař) stačí se dostavit jako samoplátce na kterékoliv odběrové místo laboratoří a vyšetření vyžádat. V laboratoři pak ze vzorku krve se sledují dva parametry – hladinu TSH hormonu, jenž řídí činnost štítné žlázy, a hladinu vlastního hormonu štítné žlázy thyroxinu. Výsledky vyšetření jsou k dispozici zpravidla do druhého pracovního dne. V případě odchylek správnou léčbu zajistí endokrinolog. Dle TZ
