První pomoc

První pomoc při úrazech oka


Kategorie: První pomoc Aktuality 
13.duben 2022

Nejrůznější činnosti v denním životě mohou ohrožovat zrak. Proto je dobré vědět, jak se zachovat v případě nehody, kdy je postiženo oko, včetně alergie nebo UV záření. Postupy při ošetření doporučuje primářka oční kiniky NeoVize Praha.

Odštípnutá větvička, zbloudilá tříska při sekání dříví, hmyz pod víčkem. Často v přírodě, na zahradách či v domácí dílně může dojít k nepříjemným situacím. Předejít lze nošením brýlí nebo ochranných štítů při práci na zahradě nebo v dílně. Zapomínat by se nemělo ani na pracovní rukavice. Velké procento poranění oka spočívá v bezmyšlenkovém promnutí očí potřísněnýma rukama. Pokud k nehodě dojde, nejdůležitější je tekoucí voda, čisté ruce, a především žádné násilí.

Jakékoliv chemikálie mohou být pro oči velmi nebezpečné! Stačí neopatrná manipulace. Pokud dojde k zasažení oka, je nutné co nejrychleji zahájit vyplachování škodlivé látky. Zasažené oko se vyplachuje proudem studené vody alespoň 15 minut směrem od vnitřního koutku ven. Důkladnost výplachu nikdy nepodceňovat! Zejména louhy jdou vypláchnout velmi špatně a rozsah poškození oka se může projevit až za několik dní. I po důkladném vypláchnutí nutné lékařské ošetření.

Cizí předmět se dostane do oka velice snadno (hmyz, úlomek kůry, kamínek, trn, částečky prachu). Při vyndávání tělíska ven je vždy zásadní si nejprve důkladně omýt ruce, nejlépe teplou vodou a mýdlem. Saháním do oka špinavýma rukama se situace jenom zhorší. Chybou také je, když se začne postižené oko mnout nebo třít.

Tělísko se odstraňuje z oka sterilním smotkem vlhké vaty nebo okrajem kapesníku, Nikdy tvrdým nebo nesterilním předmětem. Na závěr oko vykapat borovou vodou nebo očními kapkami. Pokud je tělísko zaseknuté, překrýt oko sterilním obvazem a vyhledat pomoc lékaře.

Zatímco cizí tělísko z oka se podaří většinou odstranit, u těžších úrazů se „samoléčba“ nevyplácí. Lékaře je nutno vyhledat při hlubším poranění, například když se do oka zasekne ocelová špona, odštěpek při broušení nebo řezání kovu anebo střep ze skla. V takovém případě je nutno přikrýt oko sterilním obvazem, a co nejrychleji dojet do oční ambulance.

 Právě tak se tento postup doporučuje u pohmoždění oka, závažnějšího úrazu, kdy dojde ke krvácení do sklivce nebo pohmoždění sítnice. Oko si může vyvolat takzvaný autoimunitní granulomatózní zánět, což znamená, že imunitní systém člověka napadá druhé, nepoškozené oko, a může dojít k vážným komplikacím, až ke slepotě.

Jaro mimo možných úrazů oka přináší nepříjemnosti pro alergiky. Kvetoucí louky a pučící stromy dokáží proměnit oči i nos, v podobě slzení, kýchání a rýmy. Oční alergie neboli alergická konjuktivitida, je důsledkem poruchy imunitního systému. Oči při ní reagují na alergeny, jako je pyl, plíseň, srst zvířat nebo roztoči. V momentě, kdy se alergeny dostanou do očí, způsobí podráždění oční spojivky, která se zanítí. Oči začnou svědět, pálit nebo otékat. Při zánětu spojivek bohužel už ochranné brýle nepomohou.

Nejdůležitější je proto zamezení kontaktu s alergenem, takže v době maximálního výskytu pylových zrn či jiných alergenů v ovzduší, raději co nejméně vycházet ven. Při příchodu domů pak je vhodné oči důkladně propláchnout, ale ideální je osprchovat se a vyměnit oblečení. V autě je možno použít kvalitní pylové filtry.

Při prvních jarních paprscích nepřehánět opalování! Nejprve nasadit kvalitní sluneční brýle. Ultrafialové záření při dopadu na oko může poškodit zejména vnější vrstvu rohovky, což se projeví až po šesti nebo dokonce dvanácti hodinách. Oči začnou bolet, slzet, objevuje se světloplachost. Problém se následně řeší kapáním analgetik do očí, pomáhají studené obklady a pobyt v tmavé místnosti. UV záření může kromě rohovky poškodit také čočku a způsobit vznik šedého zákalu neboli katarakty.  Nejlepší prevencí je nosit kvalitní sluneční brýle s absorpčními skly, které zajišťují před UV zářením stoprocentní ochranu, nezapomínat na kšiltovky a oční štítky. V případě rozvoje šedého zákalu nezbývá pacientovi než podstoupit operaci.

Dle TZ

www.guideline.cz

Autor: MUDr. Olga Wildová