Problémy s alkoholem

Expertní tým z Kliniky adiktologie 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze se ve svém posledním výzkumu, který byl financován z prostředků Rady vlády pro koordinaci protidrogové politiky, zaměřil na mezery, které v informacích o užívání alkoholu v České republice máme. Jedná se o oblasti, které jsou sice součástí naší každodenní zkušenosti, ale badatelé se jim dosud příliš nevěnovali. Výzkum přibližuje PhDr. Miroslav Barták, Ph.D., z Kliniky adiktologie 1. LF UK a VFN.

Výzkumníci nashromáždili v online průzkumu 809 odpovědí od respondentů, kteří svým rozložením podle pohlaví, věku, vzdělání a místa bydliště tvořili reprezentativní vzorek české populace. Závislost na alkoholu byla pomocí diagnostického dotazníku vyvinutého Světovou zdravotnickou organizací zjištěna u 3 % populace. Alespoň střední úroveň problémů s alkoholem byla identifikována u 25 % dotázaných, rizikové pití u 40 %. Skóre vypovídající o problémovosti konzumace alkoholu klesá s rostoucím věkem u obou pohlaví. Muži dosahují vyššího skóre než ženy.

Část otázek se zaměřovala na úroveň zdravotní gramotnosti. Celkem 10 % dotázaných má zdravotní gramotnost neadekvátní, 18 % problematickou, 73 % dostatečnou. Zajímavé je, že lidé s vysoce problematickou konzumací alkoholu zdánlivě paradoxně vykazují vyšší míru zdravotní gramotnosti, což může být způsobeno kontaktem se zdravotními službami, které již v důsledku své závislosti vyhledali. Doktor Barták upozorňuje, že pro velké množství respondentů (zhruba jednu třetinu) je složité posoudit, zda jsou informace o zdravotních rizicích v médiích hodnověrné, což je v dnešní době závažné zjištění.

Nejvíce lidí má zkušenosti s pivem a vínem, naopak s pivními speciály má zkušenosti lidí méně. Z ‚tvrdého‘ alkoholu má více lidí zkušenost s likéry, slivovicí a tuzemákem než s vodkou, whisky a fernetem. Podle nasbíraných dat necelá třetina  preferuje pivo, necelá čtvrtina víno, 6 % destiláty a dvě pětiny nejsou vyhraněné. Statisticky významné jsou mezipohlavní rozdíly; zatímco muži preferují pivo (43 %), ženy víno (35 %). Zdá se, že se zvyšující se mírou výskytu problémů se snižuje podíl vína, roste podíl piva a narůstá nevyhraněnost v typu nápoje.

V posledních 12 měsících dotázaní nejčastěji pili alkohol doma. Více než 70 %  pilo také v hospodě nebo restauraci, na zahradě nebo během posezení u domu a na návštěvě. V hospodě či restauraci pilo více lidí v menších a středně velkých sídlech (od 1 000 do 99 000). Ve velkých městech (nad 100 000 obyvatel) a v malých sídlech (pod 1 000 obyvatel) se pilo méně. Ve volné přírodě a venku se pilo nejvíce v sídlech od 1 000 do 19 999 obyvatel.

Respondenti nejvíce konzumovali alkohol na Silvestra a během zahraničních dovolených, nárůst je patrný u mladších věkových skupin. Muži ve výrazně větší míře pijí na Silvestra a o Velikonocích. Konzumace alkoholu je nejvíce spojena se sledováním filmů či sportu, na oslavách a při setkáních s přáteli. Nejčastějšími společníky při pití alkoholu jsou kamarádi a rodina (mimo dětí). Pití s životním partnerem a o samotě více uvádějí lidé ve vyšším věku. Pro lidi s problémy platí, že více pijí se spolupracovníky, náhodnými lidmi, sami nebo s kamarády.

Více než během týdne bylo uvedeno pití  v neděli. Věková kategorie 25–54 let vykazuje výrazně častěji konzumaci alkoholu v pátek a sobotu. Kategorie 55–64 let už omezuje pití v pátek, naopak nejmladší kategorie 18–24 let pije nejvíce v pátek, o něco méně v sobotu, v ostatní dny v týdnu pije alkohol minimálně. Seniorská kategorie nad 65 let celkově omezuje pití, ale konzumuje alkohol rovnoměrně během celého týdne. Nejvíce respondentů se vyjádřilo, že během pandemie COVIDu-19 pili stejně jako předtím. Spíše byl zaznamenán pokles. Zajímavá je věková kategorie 45–54, u níž se množství alkoholu a frekvence pití snížila nejméně.

Celkem 36 % dotázaných se domnívá, že v posledním roce pili domácí alkohol. Většinou se mělo jednat o slivovici (51 %). Dále zmiňovali víno, jiné destiláty, pivo a likéry. Mezi kraji v konzumaci domácího alkoholu jsou významné rozdíly. Konzumace roste od západu na východ republiky, nejvyšší hodnota je ve Zlínském kraji (57 %). Domácí alkohol pijí nejméně  nižší věkové kategorie a nejvíce lidé nad 55 let. Neregistrovaný alkohol pilo pouze 3 % respondentů. Zhruba desetina sdělila, že neví, zda takový alkohol pila. Druh neregistrovaného alkoholu byla slivovice, dále destiláty, víno a pivo.

Zhruba dvě pětiny respondentů zcela souhlasí nebo spíše souhlasí, že současná česká protialkoholní politika je úspěšná. Statisticky významný rozdíl byl identifikovaný pouze u lidí s nižším vzděláním, kteří souhlasí s úspěšností. Většina  souhlasila s výroky politiků týkajícími se ochrany dětí před prodejem a podáváním alkoholu. Dotázaní sice zdůrazňují osobní odpovědnost jednotlivce, ale více než polovina z nich uvádí, že by na alkoholických nápojích měla být natištěna varování o škodlivých účinících alkoholu.

Grantová podpora: RVKPP projekt Centrum veřejného zdraví se zaměřením na alkoholu 2.1 č. N 01-20

Dle TZ

www.lf1.cuni.cz

 

 

 

 

 

Tweet