Terapie a prevence chřipky
Většina respiračních infekcí je virového původu
V zimě vrcholí sezóna respiračních onemocnění a stoupá spotřeba antibiotik. Nicméně infekce dýchacích cest s projevy rýmy, kašle a bolestí v krku, jsou většinou vyvolány viry. Antibiotika na ně nepůsobí, protože léčí jen bakteriální infekce. Jenže rozeznat původce infekce může být někdy alchymie. Zda antibiotika (ATB) - brát či nebrat odpovídá MUDr. Milan Trojánek, Ph.D., z Kliniky infekčních nemocí 2. LF UK a FN Bulovka.
ATB jsou určena především k léčbě infekcí vyvolaných bakteriemi. Ne v každém případě jsou ale potřeba. Řada bakteriálních infekcí léčených jen ambulantně obvykle není příliš závažná. Mnohdy spontánně ustupují i bez ATB. Proto je vždy nutné zvažovat přínosy a rizika antibiotické terapie.
Nejčastěji jsou ATB předepisovány k léčbě infekcí dýchacích a močových cest nebo kůže a měkkých tkání. A právě u respiračních infekcí jsou ATB nejčastěji užívána nevhodně, protože většina z nich je vyvolána viry. Jenže odlišení virové a bakteriální infekce může být někdy zapeklité. U močových infekcí se uplatňují dominantně bakterie, ale často bývá chybně léčen pouhý nález bakterií v moči u pacientů, kteří nemají žádné symptomy. V případě kožních infekcí je třeba stanovit, zda nepostačuje pouhá lokální terapie, či zda je opravdu nezbytné podat ATB celkově.
Při infekcích jsou příznaky obdobné. Ale samotná přítomnost horečky nenapovídá o původci infekce. Horečku totiž může vyvolat jak bakteriální infekce (např. zánět ledviny či zápal plic), tak i infekce virová (např. chřipka či COVID-19). Navíc horečka u dětí bývá častým příznakem i mírně probíhajících viróz, zatímco senioři mohou trpět závažnou bakteriální infekcí, ale mohou být bez horečky.
Původce infekce je nutno posuzovat na základě příznaků, které udává pacient, a nálezů při vyšetření, pak stanovit pracovní diagnózu, určit, jak časté je zastoupení bakterií u daného onemocnění. Podle toho volit léčbu.
V jednotlivých věkových kategoriích se odlišuje zastoupení infekčních onemocnění, na něž se ATB předepisují. Např. zánět středního ucha je častější u dětí, zánět vedlejších dutin nosních u dospělých. U dětí je nutno respektovat možné nežádoucí účinky ATB, a proto některá nelze v dětském věku užít.
Více zajímavých informací včetně zábavného kvízu o antibioticích, který prozradí znalosti této problematiky na www.antibiotickarezistence.cz
Dle TZ
