Zuby
Zubní lékařství v České republice a na 1. LF UK
Panuje shoda, že čeští stomatologové jsou velice kvalitní. Přesto ale v ČR v porovnání s vyspělými státy podle některých zubních lékařů u dospělých i dětí vyšší kazivost zubů, což je způsobeno především nedostatečnou prevencí. Přednosta Stomatologické kliniky 1. lékařské fakulty a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze prof. MUDr. René Foltán, Ph.D., ovšem upozorňuje, že stav dentálního zdraví našich občanů ve skutečnosti neznáme. Mediálně uváděné výroky, že se péče zlepšuje, jsou pouze dohady. Poslední velká populační studie byla provedena za minulého režimu.
Otázka dostupnosti zubní péče je následující. Podle údajů Eurostatu produkují české vysoké školy dlouhodobě 3,1 nového zubního lékaře na 100 000 obyvatel. (V Německu vychází ze školy každý rok jen 2,9 zubních lékařů na 100 000 obyvatel.) Podle doporučení Evropské unie si ČR vede dobře.
V některých regionech České republiky je však zubních lékařek a lékařů nedostatek. Prof. Foltán uvádí, že z okresů, které si nejvíce stěžují na nedostatek zubařů, bylo přijato velmi málo studentů. Tlak na zvyšování celkového počtu studentů zubního lékařství považuje prof. Foltán za kontraproduktivní. Zásadní je zaměřit se na vzdělávání. Pokud chtějí místní samosprávy v dotyčných krajích více zubních lékařů, musí věnovat maximální úsilí a prostředky na zlepšení základního i středního školství, které je v jejich gesci.
K otázkám zubních výplní. Amalgámy se v zubním lékařství používají jako výplňové materiály – k nahrazení zubních tkání poškozených zubním kazem. Jejich hlavními výhodami jsou dlouhodobě vysoká mechanická odolnost, snadná zpracovatelnost, antikariogenní (protikazový) účinek obsaženého stříbra a nízká cena. Díky těmto vlastnostem amalgámy v 19. století postupně nahradily zlaté výplně, ale v současnosti jsou naopak vytlačovány kompozitními materiály.
V posledních letech je použití amalgámu omezováno také legislativně – Evropská unie ho od července 2018 zakázala u dětí do 15 let, těhotných a kojících žen a do roku 2030 by se měl amalgám přestat používat úplně. Tato omezení jsou primárně podmíněna kontroverzí ohledně toxicity obsažené rtuti, která tvoří asi 50 % hmotnosti amalgámu. Amalgám je svými odpůrci spojován s širokým spektrem nežádoucích účinků, většina vědeckých studií však nenalezla žádnou významnou souvislost mezi jejich výskytem a amalgámovými výplněmi. Naopak dlouhodobá studie ukazuje, že pacientky s více zubními výplněmi z amalgámu jsou po 30 letech sledování zdravější než ty, jež je nemají, nebo jich mají velmi málo.
Absolvent 1. LF UK MDDr. Antonín Tichý, Ph.D., v současnosti působí na Stomatologické klinice 1. LF UK a VFN, kde se věnuje i studiu výplňových materiálů. Uvádí, že prokazatelné nežádoucí účinky jsou vzácné a obvykle pouze lokální. Odborné společnosti se shodují, že použití amalgámu je bezpečné a není vhodné vyhovující amalgámové výplně nahrazovat pouze na podkladě obav z jejich toxicity.
Dalším opakovaně vědecky vyvráceným mýtem je tvrzení, že zubní kaz a parodontitida (neboli zánětlivé onemocnění závěsného aparátu zubu) mají genetický podklad. Zubní kaz je způsoben některými typy bakterií, které metabolizují cukry ve stravě na organické kyseliny. Ty následně odvápňují povrch zubu a při dlouhodobé expozici takovému působení vzniká defekt tvrdých zubních tkání-zubní kaz. Jiné druhy bakterií zase produkují látky, které vyvolávají zánět dásní a postupně vedou ke vzniku parodontitidy, která zasahuje celý závěsný aparát zubu. Z toho vyplývá, že oběma těmto nemocem lze účinně předcházet pravidelným čištěním zubů, používat vhodnou techniku čištění, včetně mezizubních prostor. Vznik zubního kazu lze snížit také používáním preparátů s obsahem fluoridových iontů, které zvyšují odolnost zubních tkání proti kyselinám. Zdravotnický systém by se měl primárně zaměřil na prevenci.
Onkologické onemocnění v dutině ústní nepostihuje jen starší těžké kuřáky. V poslední době je celosvětově i v ČR vzrůstající trend, kdy se závažným a potenciálně smrtelným onemocněním stále častěji přicházejí mladí lidé, nekuřáci a sportovci. Tento jev podnítil velkou vědeckou aktivitu, která prokázala přímou souvislost infekce lidskými papilomaviry (HPV) s rostoucí incidencí těchto nádorů v mladší populaci. V rámci prevence se doporučuje očkování proti HPV u dívek i u chlapců.
Studium zubního lékařství má jedno specifikum, o kterém se málo ví. Lékařská fakulta musí budoucího stomatologa připravit tak, aby hned druhý den po absolvování byl schopen ošetřovat pacienty. Aby byl plně kompetentní, musí během studia zvládnout množství praktické výuky. V tom se zásadně liší například od studia všeobecného lékařství, kde absolvent před zahájením klinické praxe nastupuje do postgraduálního vzdělávání a samostatně může pracovat až po absolvování kmenové nebo specializační zkoušky. Samozřejmě i ve stomatologii zůstává prostor pro postgraduální vzdělávání, vědu a výzkum. Dle TZ