Rakovina
Stojí onkologičtí pacienti o telemedicínu? (studie)
Hlas onkologických pacientů, z.s. uskutečnil dotazníkové šetření mezi onkologickými pacienty mapující jejich postoje k využívání telemedicíny, tedy přenosu lékařských informací a poskytování zdravotních služeb na dálku prostřednictvím komunikačních technologií. Sociologická analýza výsledků ukazuje, že je stále prostor pro edukaci vedoucí k využití všech výhod poskytování dálkové péče. Dotazníkové šetření bylo provedeno pomocí online dotazníku, který vyplnilo 216 onkologických pacientů v listopadu 2021.
„Využití moderních komunikačních technologií v péči o onkologické pacienty může mít mnohé přínosy. Nejde jen o vyšší pohodlí, úsporu času i výdajů a omezení rizika nákazy při návštěvách zdravotnických zařízení. Při vhodném nastavení procesů a dostupnosti jde rovněž o zvýšení efektivity a bezpečnosti komunikace i finanční úspory v systému veřejné zdravotní péče. Abychom zmapovali, jak onkologičtí pacienti vnímají jednotlivé přínosy, ale i překážky ve využívání telemedicíny, uskutečnili jsme online dotazníkové šetření mezi pacienty našich členských organizací,“ vysvětluje Mgr. Petra Adámková, předsedkyně Výboru Hlasu onkologických pacientů.
Naprostá většina dotázaných (70 %) uvedla, že nezná ani neslyšela pojem telemedicína. Z toho vyplývá, že pro lepší porozumění i rozšíření pojmu telemedicína je nutno mezi onkologickými pacienty i mezi lidmi, vykonat ještě mnoho osvětové práce. Vzhledem k prokázané nízké znalosti významu telemedicíny mezi onkologickými pacienty je také pochopitelné, že vzbuzuje u některých dotázaných rozporuplné reakce. Na jedné straně si uvědomují benefity, z nichž nejčastěji uvádějí, že není nutno cestovat do zdravotnického zařízení (77 %) a z toho plynoucí výhody jako úspora času i peněz a méně stresu – konkrétně například při hledání místa k parkování. Také vzhledem ke stávající pandemické situaci respondenti oceňovali i nulové riziko nákazy (49 %).
Na druhé straně jsme zaznamenali vysoké obavy z chybějícího osobního kontaktu (76 %). V tomto smyslu je důležité, aby poskytovatelé péče vysvětlovali pacientům, kdy a za jakých okolností je neosobní kontakt s lékařem možný – a kdy naopak k jeho omezení nedojde či dokonce nesmí dojít. Nezastupitelnou roli hraje ujištění, že v žádném případě nedojde ke zhoršení poskytované péče, kterého se obává 30 % respondentů!
Přestože jen malá část dotázaných uvedla, že pojem telemedicína zná, tak téměř dvě třetiny mají osobní zkušenost s konzultací zdravotního stavu online či po telefonu. Při takové konzultaci byli respondenti s naprostou většinou parametrů spokojeni: nejvíce s přístupem lékaře či zdravotníka, nejméně jim naopak vyhovoval komfort konzultace a její délka. Ale i zde je celkové hodnocení pozitivní. Přes poměrně dobrou zkušenost s elektronickou/telefonickou konzultací, dotázaní ji berou jen jako doplňkovou metodu a v budoucnu ji chtějí využívat jen v určitých případech či výjimečně. Je proto nutné pacienty podrobně seznámit se situacemi, pro které je tento způsob komunikace vhodný a přínosný a pro které nikoliv.
Rovněž v případě sdělování důležitých informací telefonicky či elektronicky se podle odpovědí respondentů jedná o metodu vhodnou jen pro některé případy či jen výjimečně. Pětině dotázaných by tento způsob nevyhovoval vůbec.
S elektronickým sdílením informací má zkušenost mnohem více dotázaných. Tato součást telemedicíny se mezi respondenty setkává s největší podporou a pacienti jsou si vědomi, že to může významně urychlit proces konzultací
i samotné léčby.
Povzbuzujícím je zjištění, že pokud by existovala aplikace poskytující informace o onkologických zařízeních, slovník pojmů či jiné užitečné informace pro onkologické pacienty, pravděpodobně by se setkala s úspěchem, především
u mladších onkologických pacientů. 77 % respondentů uvedlo, že by ji pravděpodobně používalo (40 %). Dle TZ
