Rakovina

Zmrazení nádoru vyléčilo pacienta


Kategorie: Aktuality Rakovina 
16.listopad 2021

Lékaři Dermatovenerologické kliniky 1. LF UK a VFN s kolegy z dalších klinik popsali ojedinělý jev v léčbě metastazujícího melanomu. Poté, co u pacienta vyčerpali všechny léčebné možnosti, rozhodli se paliativně využít lokální kryoterapii, zmrazit část melanomu. S podporou moderních léků, které aktivují imunitu, se pacient z rakoviny zcela uzdravil. Jde o první unikátní abskopální efekt po kryoterapii v klinické praxi.

„Pacienta jsme nejdříve léčili standardními postupy, jako je například radioterapie. Dostal také jeden z prvních léků z oblasti onkologické imunoterapie, tzv. ‚checkpoint inhibitor ipilimumab‘, který pomáhá odblokovat imunitu tak, aby na nádorové buňky sama zaútočila. Navzdory této léčbě došlo u pacienta k obrovské progresi nádoru, k metastatickému postižení na zádech, v játrech a podpažních uzlinách,“ vysvětluje MUDr. Ondřej Kodet, Ph.D., z Dermatovenerologické kliniky 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice.

Lékaři neměli z hlediska léčby pacientovi už co nabídnout. Rozhodli se část jeho bolestivého postižení lokalizovaného na zádech seříznout a spodinu nádoru zmrazit tekutým dusíkem -196 °C. „Kryoterapie je zcela běžně používána u širokého spektra benigních kožních nádorů i prekanceróz a některých zhoubných kožních nádorů. U maligního melanomu je kryochirurgický zákrok pokusem pacientovi ulevit od obtíží v rámci paliativní léčby. Po kryoterapii lze očekávat zmenšení nádorové masy, ale není běžné, že by byla navozena celková odpověď i mimo místo působení nízké teploty,“ dle slov MUDr. Lukáše Laciny, Ph.D., rovněž z Dermatovenerologické kliniky 1. LF UK a VFN.

Proto byli lékaři překvapeni, když po měsíci od zmrazení nádoru většina neošetřených projevů na pacientových zádech „sama“ začala mizet. Zmrazili pak nádor ještě jednou a na další kontrole po dvou měsících zjistili, že u pacienta vymizely metastázy v játrech i podpažních uzlinách. Dostavil se takzvaný abskopální efekt, při kterém po lokální terapii ustupují nádorové léze i v dalších orgánech vlivem probuzené systémové imunitní reakce.

Abskopální efekt je v léčbě nádorového onemocnění zaznamenáván poměrně vzácně a jeho mechanismus není zcela objasněn. Předpokládá se, že v důsledku rozpadu velkého množství nádorových buněk se uvolňují nádorové neoantigeny, které dokáží stimulovat imunitní systém. Ten pak napadne nádorové buňky i v původně nezacílených místech léčby. Zatím co u radioterapie je tento jev již zdokumentován, ve spojení s kryoterapií jde o první doložení tohoto mechanismu v klinické praxi.

Systémová reakce se zřejmě dostavila díky kombinaci léků a zmrazování nádoru. Bohužel u celé řady pacientů imunitní systém nedokáže rozpoznat nádor jako cizorodou tkáň, imunita je zblokována a nereaguje. Proto se podávají imunoterapeutické léky, v tomto případě ipilimumab, s cílem regulační mechanismy vyrušit a imunitu probudit. U tohoto pacienta se systémový efekt dostavil až ve spojení s kryoterapií.

Zatím podle lékařů nikdo neví, jaké by mělo být načasování aplikace imunoterapeutického léku před kryoterapií. Checkpoint inhibitor musí být nasazen v optimálním předstihu. Lékaři považují za štěstí, že se jim to podařilo. Zmapovaný případ sice naznačuje možnosti léčby, ale lékaři jsou ve svých výhledech opatrní. V současnosti (zatím) nejsou známy parametry, tzv. biomarkery, podle kterých by se dala odhadnout příznivá reakce pacientů na kryoterapii kombinovanou se systémovou onkologickou imunoterapií. Bylo by jistě příliš optimistické takový efekt očekávat u všech pacientů. Každý nádor je v určitém ohledu unikátní, což platí do značné míry i o jeho odpovědi na zvolené metody terapie.

„Případ je skutečně pozoruhodný už tím, že to, co lékaři zamýšleli jako paliativní léčbu k zmírnění obtíží pacienta, nakonec vedlo k celkovému ústupu nádorového onemocnění. Z hlediska medicíny a dalšího vývoje je cenné, že naši lékaři a vědci ve své studii průběh léčby důkladně popsali a zmapovali poznatky, čímž naznačili možnost dalšího výzkumu,“ doplňuje děkan 1. LF UK prof. MUDr. Martin Vokurka, CSc. Dle TZ

www.lf1.cuni.cz

Autor: MUDr. Olga Wildová