Knižní recenze a anotace
Saki Santorelli: Neodvracej pohled
Grada, Alferia Literatura poznání, 2021, brož. vydání první, str. 304
Úvodní slovo od Jona Kabat-Zinna a speciální úvodní slovo pro české vydání od Rastislava Šumce z Mindfulness Research and Practice Network při Masarykově univerzitě v Brně.
Saki Santorelli je profesorem preventivní a behaviorální medicíny, pedagogem, učitelem meditace. V roce 1981 se připojil k Jon Kabat-Zinnovi jako první stážista na Klinice snižování stresu, později se stal jejím ředitelem. Vedl Centrum pro mindfulness na lékařské fakultě Massachusettské univerzity ve Worcesteru.
Ve své knize Neodvracej pohled uvádí určitý druh vnitřního uzdravování, který byl v západní medicíně téměř zapomenut. V próze a poezii jakož i v případech svých pacientů evokuje vzájemnost uzdravujícího vztahu. Kniha o léčivé síle všímavosti je zaměřená nejen na příznivce mindfulness, ale také na osoby pracující ve zdravotnictví. Když ji před 20 lety autor psal, nemohl tušit, kam až výzkum a klinická praxe mindfulness v medicíně dospějí. Od té doby byla kniha přeložena již do dvanácti jazyků.
Česká republika v tomto tématu také nezahálí a pro mnohé bude možná překvapením, do jaké míry je již mindfulness do vzdělaní mediků a lékařů začleněna. Na Lékařské fakultě Masarykovy univerzity již mají studenti k dispozici Akademické centrum pro výzkum a praxi mindfulness MUNI (Mindfulness Research and Practice Network of Masaryk University), které je k všímavé praxi aktivně vede. Na tuto skutečnost upozornil ve své předmluvě MUDr. Rastislav Šumec, Ph.D., neurolog, neurovědec,zástupce přednosty Ústavu psychologie a psychosomatiky na Lékařské fakultě Masarykovy univerzity, vedoucí akademického centra Mindfulness Research and Practice Network of Masaryk University (MRPN MUNI).
Česká lékařská komora své lékaře pravidelně zve na mindfulness kurzy, Masarykův onkologický ústav otevírá svým pacientům brány do této praxe prostřednictvím světa eHealth. Nelze opomenout ani české vědce, kteří přispěli k zajímavým poznatkům o efektu mindfulness u pacientů s onkologickým onemocněním, poruchou paměti či chronickou bolestí.
Saki svou knihou zve neodvracet pohled, ale pohlédnout do sebe samotného a prostřednictvím tohoto vhledu objevit svět, který by jinak zůstal ztracený pod rouškou myšlenek, emocí a reaktivity. Hippokratovo učení a buddhistická psychologie, jak čtenáři při čtení této knihy uvidí, společně otevírají cestu k medicíně, která je etická, ale zároveň soucitná a moudrá. Zdá se, že je nejvyšší čas, aby se jejich zakladatelé, Hippokratés a Buddha (kteří shodou okolností žili téměř v tom samém století, ovšem na opačné straně planety) po tolika letech „setkali“.
I když v tomto ohledu bylo dosaženo značného pokroku, k opětovnému polidštění medicíny je ještě dlouhá cesta. Určitě však tato kniha významně přispěje k pokračování a prohlubování tohoto procesu a stane se základní četbou pro všechny studenty medicíny a další, kteří již jsou, nebo se připravují na práci ve zdravotnictví.