Imunita
Pomalé tempo očkování nahrává mutacím COVIDu-19
Ordinace se rozhodně neplní lidmi se zánětem srdečního svalu po očkování, říkají čeští kardiologové v reakci na snad nejrozšířenější zprávu o možném nežádoucím účinku tzv. mRNA vakcín proti COVIDU-19. Staví se proti fámám a zveličování, které podle nich brání proočkování a nahrává tak vzniku dalších mutací světově rozšířeného viru. Očkování či dopad COVIDU-19 na kardiaky byla témata Evropského kardiologického kongresu (ESC), který byl uskutečněn v online podobě koncem srpna 2021 a účastnilo se ho desítky tisíc specialistů.
„Mýty kolem vakcinace se množí, odpůrci očkování jsou o své pravdě přesvědčeni natolik, že neakceptují ani základní vědecká data – a s dogmaty se bohužel argumentovat nedá. Řada lidí, i chronicky nemocných, tak raději čeká, co vakcína udělá s ostatními. Kardiak, který se nakazí COVIDEM-19, má přitom až trojnásobně vyšší riziko úmrtí na něj. Pomalé tempo a neúplná vakcinace vytvářejí prostor pro vznik nových mutací. Pokud se nepovede očkování plošně dotáhnout, hrozí reálné nebezpečí další vlny pandemie,“ říká prof. MUDr. Aleš Linhart, DrSc., FESC, FCMA, předseda České kardiologické společnosti (ČKS).
Komplikace související s vakcinací jsou zveličeny. Vakcíny mRNA překvapily svojí bezpečností. Mnoho vedlejších reakcí mají lidé po jiných očkováních, například před cestováním do zahraničí ve srovnání s vakcínou na COVID-19, která vychází jednoznačně příznivě. Vedlejší účinky samozřejmě existují, některé jsou dány samotným mechanismem vakcíny, která má imunitní odpověď navodit. Bohužel se však mnoho onemocnění, která se vyskytují i v době necovidové, přisuzují vlivu vakcíny. Kardiologové například čelili záplavě reakcí na zprávu, že vakcína od firmy Pfizer způsobuje zánět srdečního svalu u mužů.
Roku 2021 v srpnovém vydání amerického časopisu JAMA autoři zhodnotili riziko zánětu srdečního svalu (myokarditidy) a osrdečníku po vakcinaci provedené u více než dvou milionů jedinců. Riziko vyžadující hospitalizaci vyčíslili na 1 na 100 000 a zánětu osrdečníku na 1,8 na 100 000 očkovaných. Průběh všech případů byl příznivý, nikdo nezemřel. Tento zánět není vzácným onemocněním a vyskytuje se běžně i mimo pandemii – takže reálně je riziko vakcíny jako příčiny komplikací ještě menší. Případy myokarditidy byly mimochodem popsány i při vakcinaci proti neštovicím, chřipce či papilomaviru. Situaci potvrzují i data americké armády, která svým vojákům podala 2,8 milionů dávek mRNA vakcín. Myokarditida se objevila u 23 vojáků.
Na sjezdu proběhly informace o očkování a byly představeny poprvé nové léčebné postupy a léky, které pomohou i českým pacientům. Zdravotní pojišťovny začaly konečně po mnoha letech hradit nemocným některé z moderních léků na ředění krve, to by mohlo významně zlepšit jak jejich osud, tak komfort a schopnost léčbu dlouhodobě dodržovat. Objevily se i nové léky, které lze nasadit pacientům se srdečním selháním. Především tzv. glifloziny, léky původně určené pro léčbu cukrovky, které však mají schopnost významně zlepšit stav pacientů s poruchou funkce levé komory. Bohužel zatím ani v jednom případě pojišťovny lék nehradí, a tak se mohou použít jen pokud je nemocný ochoten si za ně platit.
Podle prof. MUDr. Petra Ošťádala, Ph.D., předsedy České asociace akutní kardiologie ČKS, se po pěti letech na kongresu představily nové postupy pro prevenci kardiovaskulárních onemocnění, což považuje za důležité pro nemocné po srdečním infarktu, kteří i přes moderní léčbu, zahrnující rychlé zprůchodnění ucpané věnčité tepny, zůstávají ve vysokém riziku další srdeční nebo cévní příhody. Do tří let po prodělaném infarktu zhruba 10 % nemocných zažije další infarkt, 2 % cévní mozkovou příhodu a 5 % pacientů zemře z kardiovaskulárních příčin. Těmto problémům tomu se budou i nové doporučené postupy věnovat.
K tomu, aby se infarkty neopakovaly, by měla mimo jiné přispět nová třída léků snižujících cholesterol. Většina infarktů myokardu je podmíněna aterosklerózou věnčitých tepen a ta je „poháněna“ právě cholesterolem přinášeným krevním proudem. Nejnovější vědecká poznání jasně ukazují, že „čím nižší tím lepší‘. Zatímco zdravá populace by měla mít hodnoty LDL (‚zlého‘) cholesterolu pod 3 mmol/l, ti, kteří už jednou prodělali infarkt, by si měli pohlídat hodnotu 1,4 mmol/l a méně a u toho, kdo jej měl dvakrát a více, by tato hladina neměla překročit 1 mmol/l,“ vysvětlil prof. MUDr. Michal Vrablík, Ph.D., předseda České asociace preventivní kardiologie ČKS.
Nízkých hodnot lze dosahovat pomocí ‚injekcí na cholesterol‘, které si pacient aplikuje jednou za dva až čtyři týdny sám. V blízké budoucnosti budeme mít možnost využít nové mechanismy účinku, které umožňují podat lék na snížení cholesterolu injekčně jednou za půl roku pro dosažení zdravých hodnot. (Vysoká hladina cholesterolu trápí až 80 % dospělé populace v Česku.) Nepřímo se ukazuje, že ten, kdo měl nízké hodnoty cholesterolu byl lépe chráněn před koronavirovou infekcí. COVID-19 se totiž do buňky dostává prostřednictvím receptorů, které potřebují cholesterol. Pokud je ho v krvi méně, infekce se do buňky dostává hůře.
Předseda českých kardiologů upozornil, že koronavirová pandemie zbrzdila v prvním čtvrtletí poskytování plánované kardiologické péče, což se může projevit nárůstem komplikací v pozdější době. Proto na začátku prázdnin čeští kardiologové vyhlásili kampaň Nemocné české srdce, a avizovali, že chtějí do 10 let snížit úmrtnost na srdeční choroby o 5 % a o 10 % počet těch, kteří kvůli nemocnému srdci opakovaně končí v nemocnici. Dle TZ
www.mavepr.cz
