Žena a zdraví

Křečové žíly a metličky má každý druhý člověk. I proto se o nich celkem běžně mluví a jak už to bývá, vzniká kolem nich spousta mýtů a polopravd, které se šíří. Chronické žilní onemocnění nelze brát na lehkou váhu a informace o nich je vhodné uvést na pravou míru.

 

Křečové žíly a metličky projevem chronického žilního onemocnění, které má 6 stadií. První stadium je subjektivní pocit těžkých nohou a občasné křeče. V dalších stadiích se postupně objevují metličky, křečové žíly, přidávají se otoky nohou a změny na kůži. Vrcholem je otevřený a velmi bolestivý bércový vřed. „Jen“ malé metličky lze oděvem schovat, ale projevy se časem stupňují. Přechod z jednoho stadia do dalšího je nenápadný a plíživý, o to však nebezpečnější. 

Jeden z častých mylných názorů je, že operací žil vše končí. Žel není tomu tak, bez ohledu na operační metodu. „Pokud má pacient chronické žilní onemocnění, stávají se s lékařem doživotními partnery. Ti mohou onemocnění přibrzdit, zpomalit progresi, ale trvale vyléčit nemoho,“upozorňuje angioložka MUDr. Petra Zimolová z Kardiologické kliniky 2. Lékařské fakulty UK a FN Motol v Praze. Je nutno po operaci dbát na životní styl, a dostatek  pravidelného pohybu.

Krev, která se od nohou vrací žilami zpět k srdci, teče proti směru gravitace. To znamená, že žilní chlopně, které krev pohání nahoru, musí pracovat perfektně. Pokud se tak neděje, krev se hromadí v nohách a tlačí na žilní stěny. První projevy pak na sebe obvykle nenechají dlouho čekat a je dobré okamžitě vyhledat pomoc u praktického lékaře. Může doporučit dodržování režimových opatření při žilním onemocnění, předepsat vhodná venofarmaka na posílení žilní stěny, které zlepšují návrat krve v žilách a poslat nemocného na angiologii.

Chronické žilní onemocnění je z velké části dědičné. Pokud mají oba pacientovi rodiče chronické žilní onemocnění, je téměř 79 % jistoty, že je bude mít potomek. Jeden rodič znamená pravděpodobnost dědičnosti asi 40 %, a pokud nikdo v rodině obtíže dosud nemá, tak je riziko zhruba 20 %. Rizikové jsou obezita nebo typ zaměstnání (dlouhé sezení nebo stání). Při podezření nebo nálezu změn na nohách je dobré navštívit lékaře, který bude tyto změny diagnostikovat (například otoky projevem žilní nedostatečnosti, nebo lymfatický či jiný problém).

Chronické žilní onemocnění se spojuje s ženami a lidmi nad 50 let, což je omyl.  Onemocnění lze diagnostikovat kolem 20. až 30. roku. Už u adolescentů a pubescentů se mohou projevit drobné křečové žíly nebo jiné příznaky.

Pozitivní dopad pohybu na psychické a fyzické zdraví člověka není třeba rozebírat. Fyzická aktivita má ale vliv i na žilní onemocnění. Žíly probíhají mezi svaly, a tedy v okamžiku, kdy sval pracuje, masíruje žílu a tím pomáhá návratu krve zpět do srdce. To je velmi důležité pro správný tok krve a pro správnou rychlost průtoku krve. Pokud se jen sedí nebo stojí, krev se hromadí v dolních partiích. Mezi nejvhodnější aktivity patří obyčejná chůze, procházky, lehké plavání, cyklistika, běhání při dodržení techniky a v zimě běžky. Nevhodné jsou silové sporty, vzpírání, box, squash nebo surfing. Dle TZ

Užitečné rady a tipy odborníků na www.zilniporadna.cz

www.focus-age.cz

Tweet