Proč očkování

Zkušenosti z pandemie potvrzují, že onemocnění COVID-19 může mít škodlivé účinky na zdraví u kohokoli v jakémkoli věku. Přesto by se kvůli současné situaci nemělo zapomínat na prevenci dalších onemocnění a očkování proti nim odsouvat na vedlejší kolej. Jedněmi z nich jsou spojená s pneumokokem. Právě ta často komplikují akutní respirační infekce. Rizikovými faktory jsou věk do 2 let a nad 65 let, chronická onemocnění i kouření.

 

Pneumokoky patří k nejčastějším původcům bakteriálních nákaz dýchacích cest, zánětů středouší a zápalů plic. Bakterie Streptococcus pneumoniae způsobuje i závažná invazivní onemocnění, včetně meningitidy neboli zánětu mozkových blan, který bývá smrtelný až ve 23 % případů. Tento původce infekcí přitom není nijak vzácná bakterie.

Pneumokok se nachází běžně v nosohltanu 20–40 % zdravých dětí a 5–10 % zdravých dospělých. V kolektivech se ale vyskytuje až u 60 % batolat, včetně kmenů rezistentních k penicilinu. Od šestého měsíce věku dítěte dochází ke kolonizaci nosohltanu jednotlivými sérotypy pneumokoků. Kolonizace ani nosičství není onemocněním. Tělo si vůči danému sérotypu během přechodné doby vytvoří imunitu a sérotyp eliminuje. Nedá se ale říct, že imunitní systém vždy zvítěz. Infekci totiž vyvolá nejčastěji nově získaný sérotyp. Možnost nakažení je jak od nemocných jedinců, tak od zdravých nosičů.

Akutní zánět středního ucha je jednou z nejčastěji diagnostikovaných infekcí u dětí. Toto bolestivé onemocnění potká většinu dětí do 2 let. Pneumokokové záněty středního ucha představují riziko pro postižení sluchu, vzácněji může dojít k rozšíření infekce do centrálního nervového systému a rozvoji meningitidy. Při slizničních infekcích může dojít k přestupu pneumokoka do krevního řečiště a otravě krve.

V České republice došlo v důsledku vakcinace k poklesu invazivních pneumokokových onemocnění u dětí. Údaje z roku 2018 uvádějí dětskou proočkovanost 66,9 %. U dospělých tento trend není zatím bohužel pozorován. Nejzranitelnější skupinou z nich jsou senioři, jejichž proočkovanost je jen 13,7 %. Pokud by se podařilo proočkovat 85 % celkové populace, efekt kolektivní imunity by utlumil i kolonizaci. Očkování proti pneumokokům je v ČR dostupné déle než10 let a v době zahájení očkování vzbudilo velký zájem mezi rodiči. V roce 2010 byla proočkovanost dětí do 11 měsíců historicky nejvyšší – 85 % a následující rok nebyl hlášen žádný případ invazivních pneumokokových onemocnění.

Diabetici mají šestkrát, lidé s chronickým onemocněním plic sedmkrát a kardiaci dokonce desetkrát vyšší riziko invazivního pneumokokového onemocnění. Mezi rizikové faktory se ale řadí i vrozená nebo snížená obranyschopnost, orgánové transplantace, transplantace kostní dřeně, pobyt v léčebnách dlouhodobě nemocných, kochleární implantát i již prodělaná invazivní pneumokoková nebo meningokoková infekce.

Pneumokok je jedním z nejčastějších původců zápalů plic a respiračních infekcí, které vedou k hospitalizacím u seniorů. Příčinou hospitalizace nebo úmrtí může být samotné pneumokokové onemocnění nebo následné stavy a zdravotní poškození. Výsledky několika studií potvrzují 2–8krát vyšší riziko vzniku akutního koronárního syndromu, srdečního selhání nebo výskytu srdečních arytmií po prodělaném pneumokokovém onemocnění.

Očkování není jedinou prevencí, nejpřirozenější prevencí jakýchkoli chorob stále zůstává dodržování základní hygieny spolu se správnou životosprávou. Ke zdravému životnímu stylu patří hlavně pravidelný pohyb na čerstvém vzduchu, vyvážená strava a minimalizace stresu. „Prevencí je také řádná léčba a kompenzace chronických nebo predisponujících onemocnění, jako je například astma nebo imunodeficit. Prevencí je pochopitelně očkování proti pneumokokům, ale i proti chřipce, která oslabí imunitu proti pneumokokům, hemofilům a stafylokokům,“ dodává MUDr. Zuzana Vančíková, CSc., z Kliniky pediatrie a dědičných poruch metabolismu 1. LF UK a VFN Praha.  Dle TZ

 

www.havas.cz

 

 

Tweet