Rakovina
Dopad pandemie na onkologické pacienty v ČR (průzkum)
Základna Hlas onkologických pacientů (HOP) uskutečnila již druhý průzkum mezi onkologickými a hemato-onkologickými pacienty s cílem zmapovat dopady pandemie COVID-19 na jejich léčbu. Tentokrát za období zimní a jarní vlny pandemie. Průzkumu ve formě online dotazování se v období 6. 4. – 31. 5. 2021 zúčastnilo celkem 579 respondentů. 41 % respondentů v době vyplnění dotazníku podstupovalo některý typ onkologické léčby, tedy chemoterapii, biologickou léčbu, radioterapii, případně byli před nebo po operačním zákroku. Ostatní byli již po léčbě.
Z výsledků průzkumu vyplývá, že naprostá většina dotázaných byla zasažena opatřeními proti šíření viru COVID-19. Jen jednotliví respondenti uvedli, že je pandemie nijak nezasáhla, nejvíce utrpěly sociální kontakty. Ve výzkumu z května 2020 byla nejčastěji zmiňovaná dostupnost lékařské péče. „Zdá se, že po zkušenostech z první vlny se jak lékaři, tak pacienti snažili akutní lékařskou péči omezovat co nejméně. U naprosté většiny dotázaných tak nedošlo v důsledku pandemie k žádnému omezení léčby. 75 % respondentů podstupujících léčbu uvedlo, že léčba proběhla podle plánu a posuny uvedly pouze jednotlivci. Kontroly (73 % respondentů) proběhly podle plánu. Změny byly nejčastěji po vzájemné dohodě mezi pacientem a lékařem. Jen 2 % dotázaných uvedla, že z obavy před nákazou COVIDEM-19 ve zdravotnickém zařízení na domluvenou kontrolu nešli. 4 % respondentů mělo problémy zastihnout lékaře.
Přestože k zásadním změnám v průběhu kontrol či dokonce léčby došlo jen u poměrně malé části dotázaných (cca čtvrtina), tak okolnosti komplikující už tak složité fungování lidí s onkologickou diagnózou způsobovaly stres a nárůst obav. Především z toho, že kdyby k posunu léčby došlo, tak se jejich zdravotní stav zhorší. Vedle úzkosti z omezeného kontaktu, kterou uvedla v podstatě polovina respondentů (49 %) zazněly také zkušenosti se složitějším skloubením vlastní léčby a péče o děti, které neměly stabilní výuku ve škole.
Téměř tři čtvrtiny dotázaných, což je naprostá většina, se obává více onkologického onemocnění, než onemocnění COVID-19. To je více, než tomu bylo před rokem (55 %), kdy bylo onemocnění COVID-19 nové. Loni měli respondenti obavy z kombinace obojího. Oproti loňsku ale vzrostla obava (z 27 % loni na letošních 38 %), že se nakazí ve zdravotnickém zařízení v průběhu léčby či kontroly a také obava, že se jim zhorší nemoc
v důsledku posunutí či odložení léčby nebo kontrolní prohlídky (51 % versus 65 % letos).
Vzhledem k vysokým obavám z dopadů nemoci COVID-19 na jejich zdraví je mezi dotázanými vysoký podíl těch, kteří už jsou očkovaní proti této nemoci, či se očkovat chtějí. Že se očkovat nenechají uvedla jen desetina dotázaných a další, přibližně stejné množství, ještě neví. Nejvíce se obávají nedostatečných zkušeností s vakcínami v kombinaci s jejich už tak oslabenou imunitou.
Výsledky průzkumu ukazují, že oproti období před rokem nedošlo ke zhoršení dostupnosti onkologické péče v důsledku pandemie v ČR. Zůstává však dopad na psychiku pacientů a strach z virové nákazy. Dle TZ
