Projevy chřipky
Evropani během pandemie omezili pití alkoholu (výzkum)
Mezinárodní dotazníkový výzkum s bezmála 32 tisíci respondentů ukázal, že spotřeba alkoholu během prvních měsíců pandemie skoro ve všech zemích Evropy včetně České republiky v průměru mírně klesla. Na konzumaci měl sice vliv stres spojený s finanční situací respondentů, ale na druhé straně také omezená dostupnost alkoholu. „Mnozí vzali karanténní opatření jako příležitost, šli do sebe a zlepšili svoji životosprávu. U malé skupiny rizikových uživatelů však stres spojený s pandemií zhoršil jejich problémy s alkoholem a někteří z nich museli vyhledat odbornou pomoc,“ upozorňuje PhDr. Miroslav Barták, Ph.D., z Kliniky adiktologie 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice, která se na mezinárodním výzkumu zásadním způsobem podílela.
Užívání alkoholu patří mezi nevhodné, ale nijak neobvyklé techniky zvládání stresu (tzv. copingové strategie). Vědci proto zjišťovali, jak se změnila spotřeba alkoholu pod vlivem stresu na začátku covidové pandemie v dubnu až červnu loňského roku 2020. V mezinárodním internetovém průzkumu se výzkumníci ptali mimo jiné na frekvenci popíjení, výskyt epizod těžkého nárazového pití a celkovou spotřebu alkoholu. Shromáždili odpovědi od 32 tisíc respondentů z 21 evropských zemí včetně České republiky, kde na otázky odpovědělo více než 1 500 lidí.
Průměrná spotřeba alkoholu se ve všech zemích kromě Irska a Spojeného království Velké Británie prokazatelně mírně snížila. Pokles byl dán především menším výskytem nárazového pití velkých dávek alkoholu, ke kterému typicky dochází v hospodách a barech – v době pandemie zavřených. Uzavření provozoven zredukovalo příležitosti k nárazové konzumaci a v domácím prostředí se pilo výrazně méně - podle slov PhDr. Bartáka, spoluautora článku.
Zvýšený stres na druhou stranu připustila zhruba polovina respondentů, a především stres finanční měl na konzumaci alkoholu nepříznivý dopad. Nejslabší tendenci omezit pití alkoholu vykazovali vysokopříjmové skupiny obyvatel, ale zároveň pociťovali velký finanční stres. U nízkopříjmových respondentů nehrál samotný finanční stres takovou roli, ale lidé s nízkými příjmy omezovali v menší míře alkohol také.
Stresové faktory působily na všechny, ale většina nezačala více pít. Lidé se přizpůsobili, zmobilizovali své síly a hledali jiné cesty, jak se se situací vypořádat. Mnozí svoji životosprávu dokonce zlepšili. Češi pijí v mezinárodním srovnání alkohol obecně v nadprůměrném množství, ale nedošlo k nějakému odklonu od celoevropského chování. Ale u některých rizikových uživatelů alkoholu se během pandemie problémy zhoršily. Výzkum ukázal, že u malé skupiny konzumentů se spotřeba alkoholu zvýšila. Často to byli ti, kteří už před pandemií pili alkohol problematicky. Tito lidé nyní na Kliniku adiktologie 1. LF UK a VFN ve větším počtu začali přicházet a je třeba jim věnovat intenzivní adiktologickou, psychologickou i psychiatrickou pomoc.
Data pro studii byla sbírána v rámci spolupráce evropské skupiny adiktologických pracovišť sdružených ve výzkumném projektu Deep Seas (Developing and Extending Evidence and Practice from the Standard European Alcohol Survey). Klinika adiktologie 1. LF UK a VFN se zapojuje do velkých mezinárodních studií, které vznikají na základě průzkumů. Získaná data jsou důležitým střípkem do mozaiky na jejichž základě se chystají další vědecké práce. S uvolňováním karanténních opatření a otevíráním provozoven lze očekávat opětovný nárůst nárazového pití. Předpokládá se, že se vše pravděpodobně vrátí do stavu před pandemií. Dle TZ
www.lf1.cuni.cz
