Ateroskleróza
Nejčastější příčina chronického srdečního selhání
Nemocných se srdečním selháním přibývá, dle odborníků je jich v ČR už téměř 300 tisíc. Vinou je i nedostatečná péče po infarktu, ve které hraje důležitou roli spolupráce pacientů a jejich aktivní přístup k následné léčbě. Pouze pravidelné návštěvy lékaře a dodržování správného režimu mohou snížit riziko dalších infarktů a oddálit rozvoj chronického srdečního selhání. Odborníci upozorňují na nutnost důsledného sledování zdravotního stavu a dodržování pravidelných kontrol i v době pandemie. Zanedbání může mít fatální následky, zejména u pacientů již trpícími kardiologickými onemocněními.
Včasné ošetření při infarktu a následná léčba hrají klíčovou roli ve snížení rizika úmrtí a dalších komplikací. Pro pacienty je důležité dodržování vhodné životosprávy a pravidelné užívání léků. V období pandemie rostlo množství lidí, kteří se báli cesty k lékaři a tím ohrozili své zdraví. Problémem nejsou jen preventivní prohlídky, ale i větší počet přechozených infarktů, které srdce zásadně oslabují. Takové chování může vést k rozvoji chronických srdečních potíží, jako je srdeční selhání. Pacientů s tímto onemocněním je dnes v ČR už okolo 300–350 tisíc. Podle vyjádření prof. MUDr. Miloše Táborského, CSc., FESC., MBA, přednosty I. Interní kardiologické kliniky ve FN Olomouci se před pěti lety toto číslo odhadovalo na 200 tisíc.
Infarkt je akutní a život ohrožující situace, kdy dojde k odumření části srdečního svalu. Vzniká náhlým uzavřením nebo výrazným zúžením věnčité tepny, která příslušnou oblast srdce zásobuje. Po prodělaném infarktu se může rozvinout tzv. chronické srdeční selhání. Jeho příznaky jsou zprvu nenápadné, nastupují postupně a se srdcem se nemusí hned spojit. Lidé je běžně přisuzují špatné kondici nebo přibývajícímu věku, o to více v době pandemie. Často se na ně přijde až s první nutnou hospitalizací, kdy se srdce při akutním zhoršení může poškodit ještě více.
Mezi příznaky, na které je nutno si dát pozor, patří dušnost, otoky nohou a břicha, únava, nadměrné bušení srdce, nechutenství, náhlý nárůst hmotnosti a časté močení v nočních hodinách. Je důležité tyto příznaky srdečního selhání nepodceňovat a lékaře informovat o potížích, které tělo po infarktu zažívá. Jen tak je možné včas odhalit nastupující chronické srdeční selhání a nasadit léčbu pro zachování kvality života.
Vedle pravidelných kontrol by měli pacienti po infarktu a s již diagnostikovaným srdečním selháním dodržovat režimová opatření. Ta mohou oddálit další zhoršení zdravotního stavu a opakované hospitalizace, jejichž počet se za posledních 20 let až čtyřnásobně zvýšil. Dodržování doporučeného režimu je pro pacienty vhodnou cestou, jak se jim mohou vyhnout. V době pandemie však na ně pacienti zapomínají.
Mezi doporučená opatření se řadí měření tlaku a pulsu, užívání předepsaných léků, kontrola hladiny cholesterolu, abstinence kouření a alkoholu, přiměřený pohyb, pravidelný odpočinek a vyvážené stravování, se kterými se pojí i přiměřená tělesná hmotnost. Péče o sebe samotného nesmí ustat ani v době pandemie. Více na www.rukunasrdce.cz. Dle TZ
www.havaspr.com
