Rakovina
Světový den dárců kostní dřeně
Kostní dřeň je rosolovitá tkáň v dutinách kostí, ve které se tvoří všechny druhy krvinek – bílé, červené i krevní destičky. „Dárcem se může stát sourozenec, který od obou rodičů zdědil stejné tkáňové znaky. Většinou je ale třeba hledat dárce mimo rodinu, takového, jehož imunitní systém se příjemci nejvíce podobá. Na rozdíl od dárcovství krve není u transplantací kostní dřeně důležitá shoda v krevní skupině. Vhodnost dárce se hodnotní podle deseti tkáňových znaků bílých krvinek. Ty se liší ve světovém i regionálním měřítku.
V České republice existují dva národní registry. Český registr dárců krvetvorných buněk v Praze vznikl v roce 1991 v pražském Institutu klinické a experimentální medicíny (IKEM). Eviduje 34 015 dárců (k září 2020). Český národní registr dárců kostní dřeně (ČNRDD) vznikl v roce 1992 a evidoval k 30. 6. 2020 celkem 98 280 dárců. „Od svého založení umožnil transplantaci 1 784 nemocným, z toho zhruba 20 procent byli dětští pacienti,“ uvedl MUDr. Pavel Jindra, vedoucí lékař Českého národního registru dárců dřeně a primář Hematologicko-onkologického oddělení FN Plzeň.
Od počátku činnosti registru v pražském IKEMu se vyhledávali dárci pro více než 700 dětských pacientů z FN Motol, pro které se zprostředkovaoi více než 400 transplantací, jak s dospělými dárci, tak i se štěpy pupečníkové krve. Registr IKEM je ve své databázi eviduje od samého začátku. Štěpy pupečníkové krve lze využít k transplantaci obdobným způsobem jako buňky dospělého dárce. Obě pracoviště spolupracují vzájemně i s ostatními registry na celém světě, ve kterých je celkem 37 965 023 dárců. Přesto však každý čtvrtý až pátý pacient včetně dětí vhodného dárce nenajde včas, nebo vůbec.
Do obou registrů mohou zájemci vstoupit v některém z dárcovských či náborových center napříč republikou. Pokud chce darovat kostní dřeň, musí být v dobrém zdravotním stavu, trvale neužívat žádné léky a vážit alespoň 50 kg. Do registru v pražském IKEMu lze vstoupit od 18 do 40 let. Ačkoliv je snaha v registrech evidovat co nejmladší dárce, před několika lety byla umožněna registrace i velké skupině zdravých zájemců ve věku 35 až 40 let, kteří jsou ještě stále dárci perspektivními. Hranice v ČNRDD je mezi 18 a 35 lety. Věk dárce je z odborného hlediska velmi důležitý. Ještě před pěti lety se průměrný věk nově zapsaných dárců blížil hranici 30 let. Dnes je to o pět let níže. Čím mladší dárce, tím je úspěšnost transplantace vyšší. Lze říct, že každých 10 let věku dárce navíc zhoršuje vyhlídku na úspěch transplantace o 3 procenta.
Zapsat se do registrů pro účely dárcovství kostní dřeně lze na Dni dětské onkologie 19. září 2020 na Malostranském náměstí v Praze, na který zve MUDr. Lucie Hrdličková: „Přijďte s námi poděkovat dárcům kostní dřeně. Stovky dětí by se bez nich dnes nesmály. Letošní 6. ročník DDO se koná u příležitosti Světového dne dárců kostní dřeně, jehož začátek je ve 13:00.“
Na místě budou i stany Českého národního registru dárců dřeně a Českého registru dárců krvetvorných buněk z pražského IKEMu, kde se zájemci budou moci o dárcovství informovat, případně se i do registru zapsat. Za příznivých epidemiologických podmínek budou mít účastníci ve spolupráci s Českým národním registrem dárců dřeně možnost absolvovat jednoduchý stěr slin, z nichž je možné zjistit genetické znaky, podle nichž se hledá v případě potřeby shoda mezi pacientem a dárcem. Šestý ročník Dne dětské onkologie se koná pod záštitou primátora hlavního města Prahy a starosty Městské části Praha 1.
Nejčastějším důvodem k transplantaci kmenových buněk krvetvorby z kostní dřeně v dětském věku je nepříznivá forma akutní leukémie - akutní lymfoblastická leukémie (80 %, ročně diagnostikováno zhruba 65 dětí). Dalšími typy jsou akutní myeloidní leukémie (15 %, 12 dětí ročně), myelodysplastický syndrom (5 %, 3 děti ročně) a chronická myeloidní leukemie 2–3 %, 2 děti ročně). Souhrnná incidence leukémie je v české populaci 5 nových případů ročně na 100 000 dětí ve věku 0–18 let. Akutní leukémie reprezentuje 30 procent zhoubných nádorů diagnostikovaných v dětském věku a je nejčastější malignitou u dětí ve věku od 1 do 15 let.
Transplantace kmenových buněk krvetvorby, tj. kostní dřeně, je pro řadu z nich jedinou možností, jak nádorové onemocnění krvetvorby léčit. Jedná se především o různé formy leukémií a lymfomů, kde léčba standardní chemoterapií selhává nebo není schopna nádorové buňky bez závažného poškození zdravé krvetvorby a imunitního systému zničit. Na rozdíl od dospělých v pediatrii je transplantace využívána často i v léčbě získaných a vrozených nenádorových onemocnění krvetvorby – např. u těžkých poruch imunitního systému či některých dědičných poruch metabolismu.
Samotná transplantace se liší od obecně vžitých představ mnohých lidí, nejde o chirurgický zákrok, netrvá dlouho a nebolí, je prováděna formou nitrožilní infuze. Léčba je zahájena podáváním přípravků potlačujících obranyschopnost (tzv. imunosupresiva) na snížení rizika, že by transplantované buňky byly odmítnuty vlastním imunitním systémem léčeného dítěte a/nebo by imunitní systém dárce poškodil orgány příjemce. Samotný proces transplantace není složitý. Pro malého pacienta a jeho rodinu je kromě závažných zdravotních obtíží zatěžující spíše nucená izolace – v přísných podmínkách transplantační jednotky musí strávit zpravidla řadu týdnů.
Dojde-li po transplantaci kostní dřeně k dostatečnému uchycení dárcovských zárodečných buněk krvetvorby v kostní dřeni, buňky se začnou množit a dozrávat a zhruba po dvou až třech týdnech se zralé krvinky začnou objevovat v krvi. Rizikovým obdobím je následujících mnoho měsíců, během kterých si tělo musí zvyknout na cizí imunitní systém, který transplantací získalo. Nesmí mu škodit, ale pomáhat při potlačení běžných infekcí a v počáteční fázi i v potlačení či likvidaci leukemických či nádorových buněk, které přežily.
Transplantace kostní dřeně v současné době vyléčí 70 procent dětí s maligním onemocněním, v případě nenádorových onemocnění je to až 85 procent. Na pražské Klinice dětské hematologie a onkologie Fakultní nemocnice v Motole lékaři ročně provedou 30–40 transplantací štěpy rodinných či nepříbuzných dárců. Fakultní nemocnice Motol je jediné pracoviště v ČR, kde jsou prováděny nepříbuzenské transplantace. (Prvním pacientem v roce 1989 byl pětiletý chlapec s akutní leukémií. U zrodu transplantačního programu stál prof. Jan Starý, nynější přednosta motolské kliniky dětské hematologie a onkologie). Dle TZ
