Rakovina

Nepřítomnost národního plánu boje proti rakovině plic nebo nedostatečná psychologická pomoc pacientům – to jsou některé nedostatky České republiky v boji s plicním karcinomem, jak upozorňuje analýza renomované výzkumné organizace The Economist Intelligence Unit, porovnávající strategie 27 evropských států. Česko má podle ní rezervy v rychlosti schvalování proplácení léků nebo v legislativě omezující elektronické cigarety. V celkovém hodnocení Česko dopadlo podobně jako Polsko nebo Chorvatsko, nejlépe však severské státy – například Dánsko, Norsko nebo Švédsko.

V léčbě rakoviny plic je nutno neustále usilovat o zlepšení. Jedno z pěti úmrtí na nádorové onemocnění je způsobeno rakovinou plic, která zabije stejný počet Evropanů jako rakovina prsu, tlustého střeva a prostaty dohromady. Výsledky studie s sebou přinášejí návrhy, jak napomoci státům a jejich zdravotním systémům a v konečném důsledku, jak zlepšit kvalitu života lidí s touto diagnózou.

Analýza s názvem „Breathing in a New Era“, kterou podpořila společnost MSD, zkoumala v roce 2019 celkem 27 zemí Evropy. V nich sledovala 17 indikátorů z 5 různých oblastí, které ukazují, jak jednotlivé země přistupují k prevenci a kontrole rakoviny plic. Česká republika dopadla dobře v oblasti zkoumající rakovinu plic jako společenský problém – zde analýza ocenila například zákaz kouření v barech a restauracích nebo regulaci tabákové inzerce. Pozitivně hodnotila také oblast výzkumu, kde poukázala na existenci kvalitního registru pacientů s karcinomem plic.

Rezervy má podle analýzy Česko v proplácení nových léků pojišťovnami – v průměru trvá 750 dní, než lék schválený Státním ústavem pro kontrolu léčiv (SÚKL) začne proplácet pojišťovna. Každý rok přicházejí na trh nové účinné léky, ale ne všechny v České republice získávají úhradu od zdravotních pojišťoven Ačkoliv jsou účinné, musí si je pacienti buď hradit sami, nebo na ně nedosáhnou. Situace se však zlepšuje, přelomem je například rozhodnutí o úhradě imunoterapeutického léku pro vhodné pacienty již v první linii bez toho, aby předtím museli absolvovat chemoterapii.

Problémy jsou podle analýzy také v oblasti přednostního vyšetření pro pacienty s rakovinou. V této oblasti Česko nemá podle výzkumníků vypracovaný systém, jak rychle zajistit vyšetření pacientů, u nichž vznikne podezření, že mají rakovinu plic. Tento nedostatek se týká rovněž dalších 44 % zkoumaných zemí.

Analýza dává doporučení, na co se v boji s rakovinou zaměřit. Vyzdvihuje především vytvoření národního plánu pro boj s rakovinou plic, který právě v České republice chybí. Poukazuje na důležitost včasné diagnostiky a screeningu. Ten by měl být v Česku díky spolupráci odborníků zahájen už příští rok 2021. Zdravotní systémy by také měly pracovat na zlepšení povědomí o rakovině plic mezi běžnou populací a praktickými lékaři a zlepšit srozumitelnost celého systému. Klíčové je podle analýzy i zlepšení dostupnosti inovativních léků pacientům a v neposlední řadě odstranění stigmatu, které si s sebou nemoc nese.

Ze studie vyplývá, že důležitou roli v oblasti rakoviny plic hrají prevence a strategie na podporu zdraví. Včasné zjištění nemoci a předání do zdravotní péče jsou naprosto rozhodující. Boj proti rakovině plic je boj s časem.

Podle odhadu odborníků stojí rakovina Evropu přibližně 126 miliard eur ročně, včetně 52 miliard eur kvůli ztrátě produktivity.

Rakovina plic, která vzniká v plicní tkáni, zpravidla v buňkách lemujících dýchací cesty, je nejčastější příčinou úmrtí na nádorová onemocněním na světě. Dle WHO byla rakovina plic v roce 2018 diagnostikována 470 000 občanům Evropské unie a ve stejném roce 388 000 Evropanů následkům tohoto onemocnění podlehlo. Nemalobuněčný karcinom plic (NSCLC) je nejčastějším typem rakoviny plic, přestavuje přibližně 85 % všech případů. Malobuněčný karcinom plic (SCLC) se podílí na cca 10–15 % všech případů.

 

Dle TZ

www.mavepr.cz

Tweet