Medicína

Režimová opatření jsou nedílnou součástí léčby řady onemocnění. Jejich role je podstatnější u chronických onemocnění, se kterými žijí pacienti značnou část života. Jedná se především  o cukrovku, migrénu, vysoký krevní tlak nebo kardiovaskulární onemocnění – s těmi se léčí více než třetina české populace. „Užívání předepsaných léků dle pokynů lékaře je velmi důležité, pacient by se měl na své léčbě aktivně podílet a především dodržovatí režimová opatření Zlepšujíí jeho zdravotní stav a mohou zabránit akutnímu zhoršení a zbytečným hospitalizacím.,“ zdůrazňuje doc. MUDr. Jan Bělohlávek, Ph.D., vedoucí lékař Centra srdečního selhání II. interní kliniky kardiologie a angiologie 1. LF UK a VFN.

 

Dle výzkumu STEM/MARK jsou si Češi dobře vědomi důležitosti režimových opatření. Přesto každý pátý je porušuje často a 8 % je spíše nebo dokonce vůbec nedodržuje. Častým důvodem pro nedodržování opatření je pocit, že jsou příliš obtížná. Pětina pacientů uvádí, že je nedodržuje, neboť věří, že hlavní roli hraje genetika. V souvislosti se srdečním selháním je mnoho rizikových faktorů, které mohou zapříčiňovat vznik nemoci a negativně ovlivňovat její další vývoj. Příkladem může být obezita, o níž řada lidí tvdí, že ji má „v rodině“. Představuje riziko pro rozvoj nemoc i pro zhoršování stavu pacienta.

Pacienti však mohou svoje zdraví a další vývoj nemoci významně ovlivnit právě dodržováním režimových opatření. Mimo zdravého životního stylu je to tzv. selfmonitorace (např. pravidelné měření tlaku a pulsu, sledování váhy, obvodu břicha a otoků dolních končetin). Je to podstatná součást léčby, víme-li, že srdečním selháním trpí v současnosti přibližně 230 tisíc Čechů a předpokládá se, že dalších 200 tisíc není prozatím diagnostikováno. Genetika by neměla být výmluvou, ale naopak dalším důvodem pro aktivitu pacienta.

Řadu režimových opatření, která jsou doporučována jako součást léčby srdečního selhání, lze snadno aplikovat i u dalších onemocnění. Pro Čechy je paradoxně nejnáročnější dodržovat tři ze čtyř opatření, Jedná se o zdravou stravu, redukci váhy a pravidelný pohyb. Při chronickém srdečním selhání srdce nezvládá plnit svoji funkci v plném rozsahu. Pokud ho neúměrně zatížíme nevhodnou stravou, tekutinami nebo neúměrnou fyzickou aktivitou, může se stav pacienta výrazně zhoršit. Naopak vhodná a pravidelná pohybová aktivita může i u pacientů se srdečním selháním snížit  nároky na práci srdce. Pokud se pacienti s nadváhou a obezitou dobře stravují a pravidelně hýbou, ubývá tuková hmota, která obaluje srdce. Dle lékařské praxe dodržování režimových opatření skutečně zvyšuje kvalitu života pacientů.

Ke zdravé stravě, pravidelnému pohybu a možné redukci váhy se při léčbě srdečního selhání přidává výrazné omezení konzumace alkoholu a skoncování s kouřením. Tato dvě režimová opatření označilo 66 % Čechů jako nenáročná. Důležitý je také odpočinek, omezení soli a regulace přísunu tekutin. Více než 7 z 10 Čechů si však myslí, že je dostatečný pitný režim vhodný za každých okolností. Ale např. přísun tekutin se u srdečního selhání doporučuje spíše omezovat. Součástí režimu by mělo být také každodenní měření tlaku, pulsu, váhy a vnímání závažnosti projevů nemoci, jako jsou otoky a dušnost,  jak již bylo uvedeno.

Chronické srdeční selhání se rozvíjí u každého pátého nad 40 let. Existenci rizikových faktorů, které mohou přispět k rozvoji právě této choroby, si uvědomuje 8 z 10 Čechů. Odborníci mezi ně řadí například právě vysoký krevní tlak, obezitu, kouření a nezdravý životní styl. Přestože povědomí o srdečním selhání u české veřejnosti narůstá, dodržování režimových opatření není ideální. Zdraví je zodpovědnost každého jednotlivce. (Vše o režimových opatřeních při srdečním selhání na: www.rukunasrdce.cz).

Dle TZ

www.havaspr.com

Tweet