Lidské tělo
Cvičte, ale bezpečně!
Statisíce lidí se ocitly ze dne na den „uvězněni“ mezi čtyřmi stěnami, bez možnosti pokračovat ve svých obvyklých pohybových aktivitách s přáteli, v posilovně nebo pod dohledem profesionálů – fyzioterapeutů. Mnozí z nich se snaží v pohybu pokračovat alespoň omezeně doma a cvičí podle volně dostupných cvičebních videí, která v posledních dnech zaplavila internet. Lékaři různých odborností ale varují: cvičte s ohledem na své limity, není vhodná doba zjišťovat, kde jsou vaše hranice, a riskovat úraz ve chvíli, kdy se zdravotníci snaží zvládnout pandemii.
„Opravdu obdivuji rychlou reakci trenérů a lektorů a snahu udržet kontakt se svými klienty, často bez nároku na honorář. Bohužel opakovaně vídám videa s přívlastky „pro každého“ a „na každý den“, která jsou pro netrénovaného člověka naprosto nevhodná. Každý máme své pohybové a výkonnostní omezení, a to nemluvím o onemocněních, ať už interních či pohybového aparátu. Je třeba si uvědomit, že nejde o trénink na olympiádu,“ upozorňuje odbornice z Kliniky rehabilitačního lékařství 1. LF UK a VFN.
Lektoři nevidí, jak člověk před obrazovkou cvik provádí. Každý, kdo se pro domácí cvičení rozhodne, by měl vzít v úvahu svůj předchozí stupeň aktivity a omezení vyplývající z dlouhodobých onemocnění. Je na místě se i poradit s lékařem, kteří jedincům s nižší kondicí a bez větší zkušenosti se cvičením pod dohledem profesionála doporučují volit sestavy využívající jednoduché pozice v základní variantě cviku a bez závaží. Lidé by měli dovolit tělu jen takový rozsah pohybu, který nevyvolává bolest, nelámat tělo do poloh, na které není zvyklé a nezadržovat dech. Účinek cviku spočívá v jeho kvalitním provedení, nikoliv v dosažení maximální pozice.
Česká společnost tělovýchovného lékařství a Česká asociace preventivní kardiologie (ČAPK) pohyb každopádně rozhodně doporučují. Pravidelná a přiměřená pohybová aktivita je prevencí řady onemocnění, zároveň také podporuje správnou funkci imunitního systému. Pohyb pomáhá odplavit úzkost a zvládat lépe stresové situace. Tvoří proto nedílnou součást psychické hygieny, která je v náročných podmínkách karantény zásadní.
Lékaři různých odborností se obávají, že hrozí všeobecný pokles pohybové aktivity. Hmotnost přitom není to jediné, co odborníky trápí. Současná situace se netýká pouze lidí s nadváhou či obézních. Podle slov odborného lékaře z Centra zátěžové kardiologie II. interní kliniky kardiologie a angiologie 1. LF UK a VFN v Praze pohyb je něco, co naše tělo potřebuje pro správnou funkci všech jeho součástí a soustav, od srdečně-cévní přes hormonální po vlastní pohybový aparát. Nedostatek pohybu, ke kterému současná situace přispívá, jeho obranyschopnost zhoršuje.
Lékaři se snaží pomoci pacientům, kteří potřebují dlouhodobě pravidelnou péči, ale nemohou nyní do nemocnic chodit. Klinika rehabilitačního lékařství ve Všeobecné fakultní nemocnice v Praze pečuje o pacienty s následky poškození centrálního nervového systému, zejména po cévní mozkové příhodě. Aby zabránili zhoršení jejich zdravotního stavu, připravují odborníci videa a jiné materiály, podle kterých mohou po náležité instruktáži pacienti cvičit doma.
Česká společnost tělovýchovného lékařství (ČSTL) a Česká asociace preventivní kardiologie (ČAPK) sestavili základní pravidla, jimiž by se lidé měli při cvičení řídit:
Vyhnout se se pohybovým aktivitám o vysoké intenzitě, nejde o trénink na olympiádu, při známkách začínající virózy (kašel, zvýšená teplota, zimnice) necvičit. Po odeznění virózy zahájit pohybovou aktivitu pozvolna. Intenzitu a náročnost pohybové aktivity přizpůsobit předchozímu stupni tréninku. Je nutné respektovat omezení vyplývající z daných onemocnění, ať už interních či onemocnění pohybového aparátu, případně se předem poradit se svým lékařem. Pokud se při konkrétní pohybové aktivitě nebo cviku objeví bolest, nesnažit se ji překonat. Pamatovat na pravidelný pitný režim, racionální stravu a dostatek spánku.
Dle TZ
www.mavepr.cz
