Medicína
36. český a slovenský gastroenterologický kongres
Kongres zasvěcený největšímu orgánu v lidském těle, (kdyby se střevo rozložilo, zabralo by plochu fotbalového hřiště), začíná 27. a končí 29. 11. 2019 v Praze. Letos jej čeští gastroenterologové organizují ve spolupráci se Slovenskou gastroenterologickou společností.
Krvácení z konečníku, průjmy, bolesti břicha, hubnutí, časté nucení na stolici – to jsou časté příznaky střevních zánětů. Každý rok si vyslechne diagnózu asi 2 000 Čechů, dalších přibližně 7 600 ročně se od lékaře dozví, že má rakovinu tlustého střeva nebo konečníku. Zatímco úmrtnost na tento typ rakoviny kvůli účinnému screeningovému programu za posledních 10 let v ČR klesla o třetinu, počet lidí se střevními záněty každoročně o 4 – 5% vzrůstá.
V ČR nyní žije asi 55 000 lidí s nějakou formou střevního zánětu. U Crohnovy choroby se za posledních 12 let zvedl počet nemocných ze 14 000 na 27 000. „Díky screeningovým programům se podařilo dostat se z nelichotivého 1. na 26. místo v úmrtnosti na rakovinu kolorekta ve světě, ale roste počet těch, kteří bojují se střevními záněty. Zvyšuje se také množství lidí, trpících celiakií. Je jich dvakrát více než před 20 lety tedy 60 000. Vše má, kromě genetických faktorů, společný jmenovatel – životní styl. Kondice střeva se přímo odráží na zdravotním stavu celého těla,“ říká prof. MUDr. Milan Lukáš, CSc., prezident gastroenterologického kongresu a místopředseda České gastroenterologické společnosti (ČGS).
Důvodem růstu výskytu střevních zánětů, mezi něž patří Crohnova choroba a ulcerózní kolitida, jsou důsledky změn životního stylu, stravování a životního prostředí. Zvyšuje se spotřeba antibiotik, které prostředí střeva, jako centra veškeré imunity, neprospívají. Lidé se stresují mnohem více a také se stravují potravinami bohatými na různé chemikálie. Střevní záněty postihují i mladší ročníky – platí to zejména u Crohnovy choroby, kde se obvyklé věkové rozmezí pohybuje mezi 15–30 lety, ale v posledních letech není výjimkou výskyt 15-20 % u předškolních dětí a školáků.
Nemocným pomáhá biologická léčba, která byla ještě před 6 lety velmi drahá, a pro část potřebných zcela nedostupná. Situaci prospěl příchod biosimilárních přípravků - existujících biologických léků, u nichž vypršela patentová ochrana. Vzhledem k řádově nižší ceně biosimilars (se stejnou účinností originálních biologických léků), začaly se u střevních zánětů ve velkém rozsahu používat. Úhradové ceny originálních a biosimilárních léků se zpravidla po revizi srovnají na stejnou úroveň. Nyní se cena pohybuje kolem 350 000 až 400 000 korun na 1 pacienta během jednoho roku léčby. To je třikrát méně, než před rokem 2013, a léčba je tak přístupná většímu počtu pacientů.
Experti budou hovořit o vzestupu počtu lidí trpících celiakií. Jediným lékem na toto autoimunitní onemocnění, projevující se bolestmi břicha, nadýmáním, anemií či neplodností, při kterém dochází k chronickému zánětu tenkého střeva, je celoživotní přísná bezlepková dieta. Nákladnou dietu jim přesto zdravotní pojištění nehradí. Přispívají pouze určitým skupinám celiaků, nejčastěji dětem a studentům.
Na úhradu léčby pacientů s celiakií upozorňuje nově vzniklá Pracovní skupina pro celiakii při ČGS. Nemoc se může projevit kdykoliv. Často se celiakie objeví již v dětství, projevit se ale může i v dospělosti. Velká část nemocných – kolem 80 %, přitom o celiakii vůbec neví. Onemocnění může být zaměněno za jiné poruchy trávicího ústrojí nebo být sdružené s dalšími nemocemi, například s cukrovkou nebo s autoimunitním zánětem štítné žlázy. Proto se celiakii často přezdívá „nemoc chameleon“. Celiakii lze prokázat sérologickým vyšetřením u většiny pacientů z krve a odběrem vzorku sliznice tenkého střeva při gastroskopii.
Lékaři se na kongresu budou věnovat rovněž endoskopii jako léčebné metodě, ale také nedostatečné úhradě výkonů, které provádí moderními endoskopickými přístroji. Ceny přístrojů jsou více než dvojnásobné a rozdíl v jejich kvalitě je významný. Kalkulace zdravotních pojišťoven jsou 20 let staré. Zatímco cena původních přístrojů se pohybovala kolem 400 000 korun, moderní endoskop stojí obvykle přes jeden milion korun.
ČGS ČLS JEP je jednou z nejstarších odborných lékařských společností, založena byla 25. října 1945. U jejího zrodu stáli velikáni české medicíny - J. Pelnář, J. Charvát a Z. Mařatka. Hlavním úkolem ČGS je vytváření odborných a organizačních podmínek pro zmírňování dopadu gastroenterologických onemocnění na populaci České republiky. ČGS každoročně pořádá kongres s mezinárodní účastí, kterého se standardně účastní více než 1000 odborníků. ČGS se hlásí k aktivní spolupráci s pacientskými organizacemi, orgány státní správy a plátci péče, které považuje za partnery své činnosti. Je pevně zakotvena v evropských a světových gastroenterologických organizačních strukturách. Dle TZ
