Rakovina
Hormonální terapie při klimakteriu zvyšuje riziko rakoviny
Přechod může být pro ženy stresujícím obdobím. Intenzivní projevy klimakteria mohou významně zhoršit jejich soukromý i pracovní život. Častou léčbou těchto projevů je hormonální terapie. Analýza výzkumů z této oblasti však prokázala, že hormonální substituční léčba přináší zvýšené riziko vzniku karcinomu prsu. Je proto třeba zvážit délku terapie či podobu užívání hormonů.
Menopauza, tedy období po ztrátě menstruace a završení takzvaného klimakteria neboli přechodu, nastává dle statistik v průměru mezi 49. a 51. rokem života ženy, v některých případech ovšem mohou první příznaky nastoupit i kolem 30 či 35 let. Pro některé ženy je přechod bezproblémovým obdobím, jiné jsou během tohoto procesu sužovány intenzivními příznaky, jako jsou návaly horka a zvýšené pocení, změny nálad, plačtivost až deprese, snížení psychické i fyzické výkonnosti, častá únava či nespavost, bolesti hlavy, pocity brnění končetin, bolestí na hrudi, závratí či zhoršenou pamětí. Snižuje se její libido, k negativním projevům patří i vaginální suchost.
Ženy snáze přibírají na váze, přibývá vrásek, tenčí se a vysušuje se kůže. Nejzrádnější symptomy přechodu jsou chronické, často označované jako metabolický klimakterický syndrom. Patří sem vznik osteoporózy, aterosklerózy, infarktu myokardu či cévní mozkové příhody, před kterými byly ženy v reprodukčním věku chráněny vyšší hladinou estrogenu. S jeho úbytkem dochází k útlumu této ochranné funkce. Doba, po kterou se doprovodné symptomy objevují, je velmi individuální, průměrně trvá kolem 4 let, avšak v extrémních případech může trvat i déle. Pro ženu obtížné symptomy jsou často léčeny hormonální terapií
S příznaky menopauzy se přitom dnešní ženy obvykle musejí vypořádávat v době, kdy stále ještě jsou v pracovním procesu. Z lékařského hlediska prochází ženské tělo v menopauze změnami, jež jsou srovnatelné s těhotenstvím, přičemž ženám v klimakteriu určitě většina zaměstnavatelů neposkytuje úlevy, jako těhotným. Trpí-li ženy obzvláště silnými příznaky přechodu, které jim komplikují každodenní život či mohou ohrozit dokonce jejich pracovní kariéru, často přistupují k hormonální terapii.
Hormonální substituční léčba (HST) nahrazuje ženám úbytek estrogenu. Nejčastěji je indikována terapie kombinací estrogenu a gestagenu, léčba pouze estrogenem může být předepsána jen těm, jimž byla odstraněna děloha. HST bývá aplikována v různých formách, v tabletách, v náplastech, injekcích, vaginálních krémech, kožních gelech, v nosních sprejích nebo podkožních implantátech.
Hormonální terapie obvykle příznivě působí proti návalům horka, střídání nálad, depresím, urologickým potížím, bolestem hlavy, vypadávání vlasů i lámání nehtů. Dále snižuje riziko řídnutí kostí, snižuje hladinu cholesterolu a blahodárně působí na suchost a podrážděnost pochvy.
Hormonální terapie (HST) však nese i určitá negativa, přičemž nejčastěji se hovoří o zvýšeném riziku rozvoje rakoviny prsu a tvorby krevních sraženin. Vztah hormonální terapie a rakoviny prsu zkoumaly již desítky studií. Odborný časopis The Lancet v letošním roce vyhodnotil výsledky 58 z nich. Tato analýza ukázala, že HST skutečně může riziko karcinomu prsu zvýšit, ovšem rozsah nárůst tohoto rizika se poměrně různí.
Klíčovými faktory jsou zejména délka trvání terapie a její forma. Riziko vzniku karcinomu prsu je například nižší v případě, kdy nebyl gestagen podáván denně, ale pouze ve fázích. Méně riziková je pak také HST ve formě mastí nebo čípků. Odborníci se shodují na tom, že jen velmi málo riziková je terapie do jednoho roku trvání, naopak nejrizikovější je dlouhodobá terapie v délce pěti a více let. Nebezpečí rakoviny je rovněž nižší, pokud se s HST začalo až v pozdějším věku – od 60. let výše. Poměr přínosů a rizik hormonální substituční terapie je vždy potřeba vážit s ohledem na individuální případ. Mimo anamnézy musí lékař vzít v úvahu závažnost projevů klimakteria, kondici ženy i její životní styl. Rizika jsou pro pacientku snížena při pravidelných kontrolách mamografem. Během let se klimakterické potíže také mohou zmírnit, takže HST může být dle potřeby upravena nebo rovnou ukončena.
Ženy, které nemohou nebo nechtějí podstupovat hormonální terapii by měly zcela upravit svůj životní styl. Měly by přestat zcela kouřit, omezit pití kávy a alkoholu i upravit skladbu jídelníčku. Výborným pomocníkem jsou potraviny s vysokým obsahem fytoestrogenů, kupříkladu sója, cizrna nebo červený jetel, příznivý vliv má i mateří kašička (vše ve formě speciálních výživových doplňků). Mírnit příznaky menopauzy pomůže i fyzická aktivita, například chůze na čerstvém vzduchu nebo plavání. Dle TZ
