Novinky ze zdravotnictví
Bez reformy zdravotnictví bude klesat dostupnost péče
I přes finanční limity, se kterými se české zdravotnictví potýká, se lidem podle jejich názoru zatím dostává kvalitní péče srovnatelné s tím, k čemu mají přístup pacienti v zemích západní Evropy. Převážně pozitivní vnímání českého zdravotnictví potvrzují výsledky aktuálního průzkumu veřejného mínění Asociace inovativního farmaceutického průmyslu (AIFP). Náklady však rostou vzhledem k rychle stoupajícím platům, stárnutí populace (a tím pádem rostoucímu počtu chronických pacientů) i nákladným moderním způsobům léčby. Bez konkrétních a razantních kroků není stávající standard ekonomicky udržitelný. České zdravotnictví se dostává na rozcestí a musí se rozhodnut, jakou cestou se dát, pokud nechce o svou dobrou úroveň přijít. Problematika byla tématem jednání TK AIFP v červnu 2017 v Praze.
Téměř polovina Čechů (konkrétně 48 procent) vnímá české zdravotnictví jako stejně nebo dokonce kvalitnější jako v okolních vyspělých zemích. V jeho kvalitu věří častěji lidé s vyšším vzděláním. Mezi oslovenými odborníky – zákonodárci, představiteli státní správy či lidmi z vedení nemocnic – je důvěra ve zdravotnický systém ještě vyšší (82 procent dotázaných).
„Vzhledem k nastavení systému je až zázrak, že jsou lidé stále relativně spokojení. Máme celou řadu palčivých úkolů k řešení. V ČR je nadbytek akutních lůžek a ambulantních specialistů, zato nedostatek lůžek následné péče. Pojišťovny nejsou motivovány řídit cestu pacienta zdravotnickým systémem efektivně, podle návaznosti na výsledky. Provádějí se zbytečné výkony. Dostupnost léčby se kvůli úsporám omezuje více či méně transparentními způsoby, místo, aby byla jasně nastavena jednotná pravidla pro posuzování efektivity zdravotnických technologií včetně přístrojů a léků,“ upozorňuje na některé nedostatky systému MUDr. Pavel Vepřek, expert na zdravotnické systémy a zakladatel platformy Zdravotnictví 2.0 (Apolitická platforma odborníků).
Je potřeba propojit data ze sociální a zdravotnické oblasti, aby se náklady na léčbu posuzovaly v souvisejících úsporách v sociálním systému. Pokračuje stále výraznější dělení na špičkovou medicínu na soukromých klinikách pro majetné pacienty a medicínu zaostávající – pro všechny ostatní.Výrobci léků hodnotí současný vývoj ambivalentně. „Pozitivní na současném stavu je to, že se více pacientů dostává k nejmodernější léčbě, třebaže se stále nemůžeme srovnávat třeba s Německem či severskými státy,“ uvedl výkonný ředitel Asociace inovativních farmaceutických společností Mgr. Jakub Dvořáček, MHA.
V poslední době se v ČR prakticky zaseklo vpouštění nových léků do systému. Rozevírají se tak nůžky mezi tím, jaká léčba byla schválena na evropské úrovni jako bezpečná a účinná, a co reálně mají k dispozici čeští lékaři a pacienti. Pacienti s náročnými diagnózami, mezi které patří řada vzácných nemocí, ale třeba i mnoho typů rakoviny či autoimunitních chronických chorob, se začínají dělit na ty, kdo měli štěstí a moderní léčba jim byla umožněna, a na ty druhé.
Velká část veřejnosti, dokonce i odborné, se podle zmíněného průzkumu domnívá, že segment centrové péče představuje třetinu nebo dokonce více než polovinu zdravotnických výdajů, což neodpovídá skutečnosti. „Loni šlo jen o 6 procent výdajů zdravotních pojišťoven.“ upozornil Dvořáček. Přibližně znalo význam této položky pouhých 8 procent oslovených členů zainteresované veřejnosti.
Mohlo by se zdát, že zdravotnictví se u vlády těší v poslední době velké přízni. Politici je často označují za prioritu či alespoň jednu z klíčových oblastí, protože je známo, že pro 74 procent lidí je podle aktuálního průzkumu důležitý přístup politických stran ke zdravotnictví, když se rozhodují, koho budou volit. Pokud však jde o kvalitu péče, nestačí bezmyšlenkovitě nalít miliardy korun do platů lékařů a myslet si, že adekvátně stoupne úroveň poskytované péče. Důležitější je provést několik systémových změn, které umožní našemu zdravotnictví průběžnou adaptaci na vývoj medicíny a potřeby občanů.
Průzkum překvapivě ukázal, že 69 procent lidí by podporovalo určité zvýšení spoluúčasti při léčbě běžných nemocí, pokud by to umožnilo zvýšit dostupnost vysoce nákladné léčby pro pacienty s vážnými chorobami. Míra zapojení pacientů je však politicky velice citlivé téma. Do budoucna se bez něj zdravotní systém pravděpodobně neobejde. Smysluplné by bylo umožnit pojišťovnám vzájemnou konkurenci. Dle TZ.
