Abstinence
Alkohol v současné společnosti
I poměrně malé dávky, pokud se konzumují pravidelně - denně (WHO udává 20 g čistého alkoholu u žen (cca 200 ml vína, 40 ml destilátu, 500 ml piva) a 40 g čistého alkoholu u mužů – tedy dvojnásobné dávky alkoholických nápojů), mohou vést k jaternímu poškození (steatóza, cirhóza, karcinom), změnám v mozku a nervové soustavě, k zvýšení rizika některých onkologických chorob. Tím však výčet možného poškození alkoholem nekončí. Podle posledních závěrů WHO neexistuje s ohledem na individuální riziko bezpečná dávka alkoholu, která člověku nemůže uškodit. (Global Strategy to Reduce Harmful Use of Alcohol. WHO, 2011).
MUDr. Petr Popov, MHA předseda Společnosti pro návyková onemocnění ČLS JEP upozorňuje, že tzv. úlevové pití je často příznakem duševní poruchy (úzkost, porucha nálady, deprese, porucha osobnosti). Přítomnost jedné duševní poruchy (zvýšená konzumace alkoholu a jiná duševní porucha) zvyšuje riziko vzniku druhé více než dvojnásobně. Velmi často nelze určit, co byla příčina a co je důsledek (deprese, úzkost nebo alkohol?)
Rizikové pití zvyšuje riziko deprese 3,7krát, úzkosti 2,2 – 3,1krát, výskyt poruch osobnosti (asociální, hysterická apod.) 7krát. Alkohol patří k nejsilnějším depresogenním látkám!
Při obavách, že nemá jedinec alkohol pod kontrolou existuje několik způsobů, jak ověřit, zda pije rizikově, či zda jde dokonce o závislost (dotazníky AUDIT-C, CAGE a další). Neznamená to, že je vždy nezbytně nutné podrobit se detoxifikaci a ústavní léčbě. Jistě, jsou nemocní, kteří takovou terapii potřebují. Pro jedince, kteří nepotřebují detoxifikaci, nemají abstinenční příznaky a jsou motivováni snížit, či zcela vynechat konzumaci alkoholu, existuje i ambulantní léčba.
Prvním krokem (v ordinaci adiktologa – odborníka na léčbu závislostí – či psychiatra) je monitorovací stadium. Záznam pacienta bývá mnohdy překvapením i pro něho samotného. Druhým krokem je dohoda, zda je cílem úplná abstinence, nebo významná redukce vypitých dávek alkoholu, a „kontrakt“ terapeuta a pacienta, na kolik se do příští kontroly množství vypitého alkoholu sníží. Ukáže-li se, že toho pacient není vlastními silami schopen dosáhnout, může mu lékař předepsat i farmakologickou podporu – lék, který odstraní touhu, bažení (craving) pít alkohol. V praxi to znamená, že pacient po vypití jedné sklenky nedostane obvyklou chuť na další.
Podle doporučení Evropské psychiatrické společnosti EPA (kongres EPA 2012) je totiž významným zdravotním přínosem redukce vypitého množství. Možnost zvolit si jinou alternativu než úplnou abstinenci, otevírá cestu k léčbě mnoha lidem, pro něž je trvalá abstinence (zatím) nepřijatelná.
Prim. MUDr. Marian Koranda (Dětské a dorostové detoxifikační centrum Nemocnice milosrdných sester Karla Boromejského, Praha) tvrdí, že je nutné pacienta provést celým rokem, kdy se setkává průběžně se všemi typy rizikových situací, s nimiž měl alkohol spojen. Pokud se podaří rok dodržovat domluvený režim, existuje předpoklad (nikoli jistota), že si nemocný dále povede dobře. Alkoholismus je totiž chronická choroba (podle mezinárodní klasifikace nemocí F 10), která má tendenci se vracet.
Česká adiktologie přináší konkrétní návod, jak smutnou českou prioritu ve spotřebě alkoholu „léčit“. Za přítomnosti předního světového odborníka a experta WHO, prof. Thomase Babora, byla 13. září pokřtěna příručka pro pracovníky v oblasti veřejného zdraví: Screeningové vyšetření na problémové užívání alkoholu a navazující krátká intervence: metodika SBI (screening and brief intervention).
(Provádění tzv. krátké intervence dokonce ukládá i současný zákon (379/2005 Sb.)
Publikaci Screeningové vyšetření na problémové užívání alkoholu a navazující krátká intervence: metodika SBI (screening and brief intervention) lze bezplatně stáhnout na www.adiktologie.cz.
Zájemci o kurz Krátké intervence se mohou hlásit na téže webové adrese, nebo přímo na Klinice adiktologie 1. LF UK a VFN.
Problematice alkoholu byla znovu věnována pozornost na TK počátkem listopadu 2013 v Praze za přítomnosti odborníků.
www.vfn.cz
www.adiktologie.cz
