Dnešní strava

Mléko bývá ve společnosti často démonizováno. Nezřídka, že jeho konzumace je nejen nezdravá, ale dokonce i zdraví nebezpečná. Přitom mléko a mléčné výrobky jsou pro lidský organismus velmi důležité. Nejenže obsahují všechny tři základní živiny, jako jsou sacharidy, tuky a bílkoviny, ale jsou také důležitým zdrojem vitamínů, minerálních látek, a především vápníku s fosforem, tolik potřebných pro zdravý vývoj kostí a zubů. Součástí jídelníčku jsou navíc už od nepaměti. Svou významnou roli hrají ve všech fázích života – od narození až po stáří.

Index tělesné hmotnosti neboli body mass index (BMI) je jednoduchý výpočetní nástroj, který by nám měl ukázat, jaká je naše ideální hmotnost. Využívá k tomu poměr tělesných proporcí, jako jsou výška a váha, které po zadání do matematického vzorečku ukáží číslo a podle toho se získá představa o škále hmotnosti.

Bušení srdce, nemožnost popadnout dech, slabost, obrovská únava, zhoršení stávající choroby – to jsou příznaky nedostatku zásobního železa v krvi, kterým trpí téměř polovina lidí se srdečním selháním. Zatímco zdraví lidé se mohou nedostatek železa pokusit dohnat krvavým steakem, tofu nebo hořkou čokoládou, lidem s nemocným srdcem je často třeba dodat železo přímo do krevního oběhu. Z potravin ani z doplňků stravy jej dostatečně nevstřebají.

V České republice chystá ministerstvo zemědělství legislativní úpravy, které mají zařadit biopotraviny – produkty ekologického zemědělství – do veřejného stravování. Tato iniciativa se dá považovat za správný krok k systematickému odbytu potravin z ekologické produkce, jež má stát možnost zavést. Plánované změny se ovšem týkají pouze státních institucí, které přijímají dodavatele v rámci veřejné zakázkové soutěže. Chystaný plán se netýká škol, protože školní jídelny v ČR nejsou vázány na výběrová řízení, a tudíž se na ně novelizace zákona se zařazením biopotravin do stravování nevztahuje.

 

Češi se stále více zajímají o původ jídla, které konzumují. Často ale nevědí, kde nakoupit potraviny v bio kvalitě a jak je poznat.

Environmental Working Group (EWG,) organizace zaměřující se na ochranu lidského zdraví a životního prostředí, na základě rozsáhlých výzkumů již několik let zveřejňuje žebříček tzv. Špinavých dvanáct, seřazený podle obsahu pesticidů v 47 zemědělských plodinách v USA. Podle aktuální zprávy EWG pro rok 2020 téměř 70 % zemědělských produktů obsahuje pozůstatky škodlivých pesticidů. 

„Pacienti očekávají od lékařů účinnou léčbu, ale ne vždy jsou ochotni podstupovat ‚nepohodlí‘ režimových opatření a prevence. A přitom právě například ‚dieta všedního dne‘ je zásadní investicí pro naše zdraví,“ úvodem  řekl prof. MUDr. Aleksi Šedo, DrSc., děkan 1. lékařské fakulty U.K

Maso je pro výraznou většinu naší populace základní potravinou. Nesporně má mnoho zdravotních přínosů, je bohaté na bílkoviny, nenasycené mastné kyseliny nebo vitamín B12. Má ale také negativní stránky, které jsou často spjaty s nadměrnou konzumací červeného masa. Doporučení Světové zdravotnické organizace (WHO) je zařazení červeného masa do jídelníčku 2x týdně. 

Povinnost uvádět na obalech potravin některé údaje stanovuje zákon. Většina Čechů však informace vůbec nečte nebo jim příliš nerozumí. Lepší gramotnosti by měla nahrát novela zákona o potravinách a tabákových výrobcích, která platí od 1. ledna 2015.

S mýty o potravinách se setkáváme téměř neustále. O potravinách koluje mezi spotřebiteli tolik mýtů a polopravd, že mnohdy ovlivňují úsudek při výběru potravin. Každý z nás se pravděpodobně s některým z mýtů setkal a možná mu i uvěřil. Danému tématu se věnovala koncem září 2014 profesorka ing. Jana Dostálová, CSc., místopředsedkyně Společnosti pro výživu, předsedkyně Odborné skupiny pro potravinářskou a agrikulturní chemii České společnosti chemické, členka Fóra zdravé výživy a odborný garant inciativy a systému označování potravin Vím, co jím. Nejčastější mylné názory uvádíme.