Antikoncepce

České páry stále častěji odkládají založení rodiny a věk rodiček převyšuje třicítku. Povědomí o plodnosti má přitom jen zlomek z nich. O IVF (asistované reprodukci) stále není u veřejnosti dostatek správných znalostí.

Vzhledem k několika měsícům i roku může ženskému tělu trvat, než po vysazení hormonální antikoncepce obnoví přirozenou činnost reprodukce. Není proto vhodné se upínat k tomu, že hned po pár týdnech od dobrání posledního „platíčka“ se nedostaví úspěch v podobě žádaného početí. Proces návratu k normálu vyžaduje zejména klid a trpělivost.

S klasickou menopauzou se většina žen potkává ve věku mezi 45 a 55 lety. Tímto nezvratným procesem, při němž postupně mizí menstruace a dochází k vyhasínání aktivity vaječníků, končí plodné období ženského těla. I když přechod způsobuje ženám časté nepohodlí, jedná se o přirozenou fázi jejich života, pokud nepřijde dříve, než má.

Zdravotní pojišťovny začnou od nového roku 2022 platit onkologickým pacientkám zamražení vajíček (oocytů),  aby mohly mít po ukončení onkologické léčby vlastní děti. Doposud si pacientky musely úkon platit ze svého nebo vydávat mrazení vajíček za léčbu IVF, což byla jediná možnost, jak získat příspěvek od zdravotní pojišťovny. K tomu byl nutný souhlas partnera. Pokud partnera nesehnaly, musely si na mrazení svých oocytů připravit až 60 000 korun. (Pro srovnání – cena za mrazení spermií mužů, které čeká onkologická léčba, se pohybuje kolem 2000 korun.)

Dědičných metabolických chorob existuje celá řada. Mezi nejznámější patří takzvaná fenylketonurie. Jedná se o dědičné metabolické onemocnění, které spočívá v poruše přeměny aminokyseliny fenylalaninu na tyrosin. Fenylalanin se vyskytuje mimo jiné zcela běžně třeba v mase, vejcích či mléce. Pokud se bílkovinným potravinám člověk s touto chorobou striktně nevyhýbá, může u něj dojít až k trvalému poškození mozku. V Česku fenylketonurie postihuje zhruba jednoho z šesti tisíc lidí a nelze ji vyléčit. U rodičů se nemusí projevit, stačí, aby byli takzvanými přenašeči. Pokud onemocnění propukne u dítěte, znamená to, že se sešli oba rodiče s chybným genem.

Z medicínského hlediska je za neplodný považován pár, kterému se navzdory pravidelnému pohlavnímu styku nepodaří otěhotnět v průběhu jednoho roku. Ani po dvanáctiměsíčním neúspěšném snažení však dvojice nemusí propadat panice. Vhodné je však co nejdříve navštívit lékařského specialistu, který na základě vyšetření navrhne další postup. Celá cesta zároveň nemusí končit až u umělého oplodnění, často pomůže i změna běžných denních návyků.

Prázdninové měsíce mohou být pro spermie rizikovým obdobím. Teplé prostředí obecně jejich správné tvorbě nesvědčí, a to samé platí o řadě oblíbených letních aktivit. Odborníci z reprodukční kliniky proto upozorňují, pokud se tak muži chtějí vyhnout hrozbě snížení pohyblivosti spermií či jejich množství, měli by být o prázdninách obezřetní zejména při některých sportovních činnostech.

Přestože na neplodnosti párů se statisticky muži i ženy podílejí rovnocenně a neméně časté jsou kombinované problémy obou partnerů, proces umělého oplodnění je obecně ve společnosti vnímán jako ženská záležitost. Z medicínského hlediska sice ženy hrají hlavní roli, podporu partnera ale potřebují o to více. Jeho netečnost tak může vést až ke krizi ve vztahu.

Vysokému krevnímu tlaku se přezdívá tichý zabiják vzhledem k jeho bezpříznakové plíživosti. O to nebezpečnější je  v těhotenství, kdy může vyústit v závažné onemocnění způsobující až úmrtí plodu či matky.

Každý rok se v Evropě narodí jedno až dvě procenta dětí se závažným genetickým onemocněním, jakým je například cystická fibróza, spinální muskulární atrofie či hluchota. Jedná se o nemoci, které jsou způsobeny nefunkčností jednoho z genů. Předejít se jim dá pomocí prediktivního genetického testování, jež lze podstoupit na reprodukční klinice. V brněnské Repromedě vyvinuli vlastní test PANDA (PANelová Diagnostická Analýza), který oproti běžným čtyřem monogenním chorobám dokáže takových nemocí odhalit více než sto.