Zajímavosti

Asistovaná reprodukce se stává běžnou metodou v léčbě neplodnosti. Dětí vzniklých ve zkumavce stále přibývá. Nastává čas, kdy je možno hodnotit výsledky této metody. Nejaktuálnější je otázka, zda jsou děti počatá mimo tělo matky po zdravotní stránce stejně jako děti zplozené tradiční cestou? Odpovědi přináší mnoho studií, takže úvodem lze říci, že většina miminek se narodí zdravých a rovněž je možné uvést, že asistovaná reprodukce je bezpečnou metodou.

I v moderní medicíně však stále existují případy, kdy jsou lékaři bezmocní a miminko se narodí buď mrtvé, či zemře v krátkém období kolem porodu. Studie ukazují, že toto riziko je lehce vyšší pro děti zplozené ve zkumavce (v ČR je tzv. mrtvorozenost po umělém oplodnění 0,414 %, po spontánním oplození pouze 0,203 %).

Miminka po umělém oplodnění jsou poněkud v nevýhodě u výskytu vrozených vad nebo patologií při porodu.. Obecně bývají vzhledem k normálně počatým dětem častěji nedonošená (11 % ku 8 %) a mívají nižší porodní váhu (7 % oproti 4,7 %). V ČR se s  určitou vrozenou vadou narodí po umělém oplodnění zhruba 4,64 % miminek oproti 3,69 % dětem běžně počatým. Nejčastěji jde o vady centrálního nervového systému, zažívacího traktu, srdeční vady nebo vady pohlavní soustavy.

Také narození více než jednoho dítěte je po mimotělním oplodnění asi 8× častější. Tento poměr býval i vyšší, avšak změna taktiky postupně snižuje počet vícečetných těhotenství. Ta jsou více riziková jak pro matku, tak pro dítě, a to po jakémkoli otěhotnění. Především zvyšují nebezpečí předčasného porodu, krvácení během těhotenství či zvýšení tlaku krve těhotné.

Děti do 6 let po umělém oplodnění byly hospitalizovány 2× častěji než ostatní. Tato skutečnost ale může být dána mnoha přidruženými faktory. Jednak to může být spojeno s předčasným porodem či vícečetným těhotenstvím, jednak s  odlišným – a častěji opatrnějším přístupem rodičů k dítěti..

Riziko rakoviny nebylo u dětí z mimotělního oplodnění potvrzeno.

V dalším vývoji dítěte nebyly popsány žádné dramatické rozdíly. Pokud nějaké drobné odlišnosti existují, zpravidla mohou být připisovány častější nedonošenosti (např. poruchy pozornosti a učení, zvýšený tlak krve apod.).

Vždy však je důležité si uvědomit, že přestože máme určité statistiky a čísla, neznáme přesný původ daných rozdílů. Nelze říct, že za ně jednoznačně může právě technika umělého početí.

Rodičovské páry podstupující asistovanou reprodukci mají zpravidla nějaké onemocnění či genetickou zátěž, což může mít i  vliv na donošení či následné zdraví miminka. Také rodičky oplozené mimo vlastní tělo bývají obecně starší a věk matky může být významný pro zdraví dítěte. Vícečetná těhotenství jsou v tomto případě taktéž hojnější, a jak už bylo řečeno, jsou obecně rizikovější.

Uvedené skutečnosti však v žádném případě nemohou popřít, že umělé oplodnění je účinným řešením reprodukčních problémů a bezpečnou cestou.

(boba)

Zdroje:
www.gate2biotech.cz
www.iaac.ca

www.zenska.neplodnost.cz/novinky/ - 819

www.meditorial.cz

Tweet