Alergie

Astma a alergie trápí dospělé i děti. Astmatem trpí 5 % populace, u dětí číslo v posledních letech vystouplo na 8 %. S alergií bojuje každý třetí Čech. Na tento problém poukazuje každoročně v prvních květnových dnech Světový den astmatu a alergie.

 

Astma není infekční onemocnění, jde o chronický alergický zánět dýchacích cest. Sliznice průdušek reaguje nadměrně na některé alergeny z vnějšího prostředí. Výsledkem je otok sliznice, zvýšená produkce hlenu a stažení svalů ve stěně průdušek. Pacient je pak dušný, a to hlavně při výdechu, který bývá provázen na dálku slyšitelným pískotem.

  Někdy se objevuje i nucení ke kašli. Pokud pacient není adekvátně léčen, mívá výrazné obtíže, které se mohou zhoršovat v nočních hodinách, při infekcích a při styku s alergeny. V těžkých případech astma dokonce ohrožuje člověka na životě.

 Náchylnost k alergickým onemocněním je částečně dědičná. K vývoji onemocnění ale přispívají nemalou měrou vlivy prostředí, jako je styk s alergeny, infekce, které podněcují „alergický“ typ imunitní odpovědi, pasivní a aktivní kouření, stres.

  Pro úspěšnou léčbu astmatu je důležité najít „spouštěče“ astmatu a odstranit je. K samotné léčbě se pak předepisují léky, které dokážou tlumit zánětlivé změny na sliznicích průdušek. Nejvíce se užívají kortikoidní hormony, které se vdechují pomocí speciálních inhalátorů.

 Ačkoli se jedná o kortikoidy, dostávají se do krevního řečiště při běžném dávkování pouze v minimálním množství a proto není nutno se obávat  možných nežádoucích účinků.

Celá třetina české populace trpí nějakou formou alergie. Mezi nejčastější patří alergie na pyly stromů a trav, další častou alergií je celoroční alergie na roztoče, srst a tělesné tekutiny domácích mazlíčků. Méně časté jsou potravinové alergie a kontaktní kožní alergie.

Podle doc. MUDr. Martiny Vašákové z Plicní kliniky Thomayerovy nemocnice v Praze nejčastějšími projevy alergie je alergická rýma, která je obvykle způsobena pyly. Méně často se jedná o kožní projevy alergií a tzv. potravinové alergie.

Zřídka dochází k celkové vážné reakci na alergen, k tzv. anafylaktickém šoku. Ten bývá nejčastější u hmyzího jedu a některých potravin (ořechy, mořské plody).  Je nutno ale také počítat s alergiemi nepravými, tzv. histaminoliberačními reakcemi. Mezi ně kupříkladu patří i bizarní „alergie“ na alkohol, kdy u disponovaného jedince může dojít po požití alkoholu ke kýchání, smrkání, otoku kůže, obličeje, sliznic a bolestem hlavy.

www.ftn.cz

Tweet