Výživa a strava dětí
České děti a prevence obezity
V současné
době se doporučuje přizpůsobit stravování dětí jednotlivým vývojovým fázím,
protože každý věk vyžaduje odlišný jídelníček. Ten může pomoci i jako prevence
nadváhy a obezity. Mladý organismus
spotřebuje
50–60 % energie na základní metabolismus, 20 % na výkon
během dne a 10 % na obnovu tkání. Dítě se průběžně vyvíjí. Na svůj růst oproti
dospělým spotřebuje 10 až 30 % denního energetického
příjmu.
Vyvážená
snídaně je nejdůležitějším jídlem, podporuje trávicí trakt, rozbíhá energetický
metabolismus. Měla by tvořit přibližně 20–25 % celkové denní přijaté energie. Je
nutná především u školáků, podporuje proces učení a soustředění během vyučování.
Proto je důležité vést děti
k pravidelnému snídání již od útlého věku. Předejde se tak velmi častému
nešvaru, kterým je vynechávání ranního jídla. Rodiče by měli volit
potraviny s vyšším podílem pomalu stravitelných polysacharidů (vlákniny),
kvalitní mléčné výrobky a čerstvou zeleninu nebo ovoce. Jen velmi omezeně by
děti měly snídat buchty, koláče a tučné croissanty.
Snídaně
by měla být vyvážená ve své skladbě, chuti, barvě a vůni. Tyto vjemy jsou pro
děti při výběru jídla rozhodující. Je proto
důležité dát dítěti dost času, překonat ranní nechutenství a upevnit u
dětí potřebu snídat, která jim zůstane do dospělosti. Základem snídaně by měly
být celozrnné snídaňové cereálie s mléčným výrobkem a čerstvým
ovocem.
Dopolední
svačina by měla doplnit přibližně 10–15 % energetického příjmu. Školní svačina
má navazovat na snídani, ale nesmí ji zastupovat. Vedle sacharidové energetické
složky má být obohacena o plnohodnotné bílkoviny, které jsou základním kamenem
pro zdárný růst a vývoj dětí. Svačina by se měla přizpůsobovat věku,
životnímu stylu a chuťovým preferencím dítěte, jež se v průběhu času mění.
Neměla by nadměrně zatěžovat trávicí trakt množstvím ani složením.
Základem
svačiny má být ovoce nebo zelenina, celozrnné pečivo nebo cereální tyčinka
s nižším obsahem cukrů a tuků. Chybět by neměl ani zakysaný mléčný výrobek
nebo tvaroh. Obecně nepatří
do jídelníčku dětí uzeniny, nasycené tuky a takzvaně „prázdné“ kalorie
v energeticky bohatých potravinách.
Oběd
ze školní jídelny je pokládán za optimální, protože zaručuje svou skladbou,
obsahem i načasováním dodržení zásad zdravého životního stylu. Měl by pokrývat
přibližně 30–35 % denního energetického příjmu. Racionální oběd
má být pestrý a obsahovat vyvážený poměr všech základních složek: polysacharidů,
kvalitních plnohodnotných bílkovin, vhodných tuků a vitaminů. Jídlo by
především mělo doplňovat energii.
Odpolední
svačina má tvořit přibližně 10 % energetického příjmu. Měla by doplnit energii
potřebnou pro aktivní pohyb, kterým je třeba vyvážit dopolední psychicky
náročný, ale fyzicky nenáročný pobyt ve škole. Odpolední
svačina by se měla skládat z mléka, mléčných výrobků a porcí méně sladkého
ovoce nebo zeleniny.
V
ideálním případě by měla večeřet celá rodina společně. Kromě vhodných
pokrmů je nesmírně důležitá komunikace v klidu a bez rušivých elementů,
jako je televize. Na talíři by měl být dostatečně často středomořský typ
stravy s vysokým obsahem esenciálních mastných kyselin, například ryby a
další mořské plody. Večeře by měla proběhnout minimálně 2–3 hodiny před
spaním.
Nedílnou
součástí zdravého stravování je i pitný režim. Slazené nápoje zvyšují
energetický příjem a tvoří hlavní zdroj přidaných volných cukrů. „Jejich spotřeba
se za posledních 20 let zvýšila trojnásobně, 50–85 % dětí ve škole
konzumuje alespoň jeden sladký nápoj denně. Na celkovém energetickém denním
příjmu se mnohdy podílí 10–15 %. Pitný režim dětí by měl zahrnovat
především neslazené nápoje, nejlépe čistou pramenitou vodu.