Knižní recenze a anotace

Galén 2012, vydání první, str. 196 Z rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady byl rok 2012 vyhlášen Evropským rokem aktivního stárnutí a mezigenerační solidarity z pochopitelného a všeobecně známého důvodu stárnutí populace.

Autorka publikace se stala jednou z jeho patronek pro Českou republiku (EY 2012). Je přesvědčená, že základním předpokladem mezigeneračního soužití je vzájemné porozumění a zároveň záruka, že pozdější péče o nesoběstačné a nemocné vyššího věku bude samozřejmá a ne obtěžující!  Předpokladem však je podle autorky porozumět svému stárnutí.  Pak bude snadnější porozumět i seniorům.

 Z tohoto důvodu profesorka Haškovcová rozdělila svou publikaci na dvě části. V první jsou vysvětleny důležité otázky týkající se jak mladé, tak starší generace, především však problémy zdravých a nemocných seniorů. Ve druhé části, která je výstižně nazvaná Informační minimum jsou heslovitě popsány nejdůležitější pojmy a informace, které se vážou k seniorské problematice.

Nutno vycházet ze skutečnosti, že celospolečenské klima je určováno ekonomickým systémem dané země. Zvětšují se rozdíly mezi bohatými a chudými, ve společnosti narůstá sociální neklid.  Zároveň vzrůstá napětí mezi mladou a starší generací. Svět seniorů se vzdaluje od světa mladých, vázne vzájemná komunikace (často i mezi seniory samými).

Avšak i senioři mohou úspěšně stárnout, podaří-li se jim včas a odpovědně zvolit svůj další životní program a budou-li si sami udržovat svojí aktivitu. S přibývajícím věkem přirozeně klesá životní dynamika a tomu je nutno se přizpůsobit a s tím je nutno se také smířit. Ale tato situace by neměla brát seniorům radost ze života. Okolí by však mělo respektovat i drobné starosti starého člověka a ohleduplně bránit a rozptylovat značný pocit nepotřebnosti, který bývá vyznačen často u zdravých, převážně však u nemocných seniorů.

Pokud senior už je nesoběstačný,  dokonce ztrácí paměť, měli by ošetřující vědět, že si starý člověk dlouhou dobu uvědomuje svou nezáviděníhodnou situaci a stydí se za ní. Proto by mělo být okolí trpělivé a mít na paměti, že každá komunikace se seniorem i tím, který žije již jen ve svém vlastním světě je důležitá a pro starého člověka vždy přínosná!

Každý stárne, proto i mladý člověk by se měl zamyslet nad svým časově daným životem i nad jeho závěrečnou fází. Publikace je určitým připomenutím  této nezvratné skutečnosti. Jedině tak lze předpokládat, že pak bude mladá generace vůči seniorům v rodině i ve společnosti citlivější.

Kniha  je stručná, velice čtivá, citlivě zachycuje „fenomény stáří“ - poznatky z oboru gerontologie.  Je sice určená pracujícím v oboru, začátečníkům i profesionálům, ale nejenom vzhledem k Evropskému roku aktivního stárnutí a mezigenerační solidarity, ale z důvodů stárnutí populace by měla být - snad i preventivně  - ve všech rodinách.

Tweet