Abstinence
Alkoholismus a problémové pití
Ve svém
sdělení mj. uvedl, že se odhaduje,
že alkohol je příčinou 2,3 milionů předčasných úmrtí na světě a v zemích EU že umírá předčasně z důvodů konzumace
alkoholu zhruba 200 000 lidí. Alkohol je po tabáku druhou drogou, která
nejčastěji vede k onemocnění a úmrtí. V EU je asi 14 milionů lidí
závislých na alkoholu a léčba důsledků konzumace alkoholu stojí každoročně země
EU zhruba 125 miliard €.
Závislost
na alkoholu je v současnosti považována za chronickou poruchu/onemocnění
(biopsychologický problém) s častými akutními epizodami (relapsy). Její
závažnost a průběh lze srovnat s diabetem, astmatem nebo hypertenzí. Za
příčinu vzniku závislosti jsou zodpovědné strukturální a neurochemické změny
v mozku, které se prohlubují s další konzumací alkoholu.
V důsledku změn dochází k silné touze po alkoholu, poruchám chování a
vzniku závislosti. O tom, zda a kdy závislost vznikne, rozhoduje mnoho faktorů a
dědičnost je jedním z nich. Na letošním Evropském psychiatrickém kongresu byly
předneseny výsledky pozorování, které prokázaly zvýšený výskyt závislostí u
osob, které měly ve svém genotypu určitou formu genu PDYN.
Ukazuje
se však, že důležitou roli hrají i takové faktory, jako je výživa matky
v těhotenství či zážitky z útlého dětství (zejména citové i fyzické
zanedbávání, týrání, přítomnost psychicky nemocného v rodině, život se
závislým apod.). Snaha léčbu závislosti by se měla setkat s pochopením a
podporou jak ze strany blízkých osob, tak především
zdravotníků.
Alkohol
poškozuje zdraví ještě dříve, než dojde k vzniku závislosti.
V důsledku jeho konzumace stoupá riziko kardiovaskulárních chorob,
zhoubných onemocnění, poškození jater, mozku a desítek dalších onemocnění.
V důsledku konzumace alkoholu se zvyšuje pravděpodobnost úrazu, dopravní
nehody, násilného – agresivního jednání, kriminální činnosti, ale také šíření
sexuálně přenosných chorob (AIDS, virového zánětu jater typu B, syfilis, HPV a
další). Konzumace alkoholu je příčinou rodinných rozvratů i snížené schopnosti
udržet si zaměstnání. Existují studie, které dokládají, že soužití
s alkoholikem je obtížnější než
život s nemocným schizofrenií nebo těžkou
depresí.
Ohrožen
alkoholem může být každý. Je drogou, která může znamenat nebezpečí pro každého,
kdo s ní zachází. Málokdo má však náhled, že je vážně ohrožen. Žádná
profese, rodinný stav, věk příslušnost k socioekonomické skupině před
nebezpečím škodlivého pití a závislosti neochrání. Tradičně se za vysoce
rizikové z pohledu škodlivého pití považují: hudebníci, lékaři, novináři,
manažeři ve vysokém vypětí, ženy na mateřské dovolené a ženy kolem
klimakteria.
Dosavadním
cílem účinné léčby závislosti na alkoholu je dosažení úplné abstinence.
K tomu se používá několika postupů, jejichž volba záleží na mnoha
okolnostech (zdravotním stavu, věku, ochotě – či schopnosti spolupracovat,
možnosti podrobit se ústavní léčbě, možnostech následné ambulantní léčby apod.).
Farmakologická léčba zatím není prosta nežádoucích účinků a nenabízí takové
výsledky, aby zajistila dlouhodobé setrvání v terapeutickém režimu. Proto
92 % léčených pro závislost na alkoholu zůstává bez podpůrné farmakoterapie (u
schizofrenie je bez léků 18 %, u bipolární poruchy 40 %, u těžké deprese 45
%, u panické poruchy 47 % a u fobií 62 % nemocných).
Dosažení
úplné abstinence je u desítek procent pacientů, kteří přicházejí k léčbě,
nereálné. Z dlouhodobého pohledu vytrvá abstinovat (roky) 20 % léčených.
Pro mnoho závislých (až 50 %) je požadavek úplné abstinence překážkou, kvůli níž
léčbu nepodstoupí. Avšak většina závislých si přeje omezit konzumaci alkoholu.
Metoda léčby, která by snížení množství konzumovaného alkoholu umožnila, by
přivedla mnoho nemocných k léčbě.
Na
letošním Evropském psychiatrickém kongresu byl představen nový koncept léčby
alkoholismu, který umožňuje snížit počet dní tzv. těžkého pití a také významně
omezit množství konzumovaného alkoholu u závislých, kteří se chtějí léčit.
Výsledky klinických pozorování (studií) prokazují až 66 % redukci konzumovaného
alkoholu. Jde o psychologickou intervenci podpořenou modulátorem mozkových
opioidních receptorů. Kvalita, účinnost a snášenlivost léku je nyní posuzována
Evropskou lékovou agenturou.
Přiložený
dotazník napoví možné ohrožení alkoholismem.
SASQ
(Single Alcohol Screening Question)
Kdy jste
naposledy vypil 5 (ženy 4) drinků (alkoholických nápojů) v jednom
dni?
Za
pozitivní odpověď se považuje časový údaj kratší než 3 měsíce; 1 drink = 12g
etylalkoholu (tj. zhruba malé pivo 100, 120 ml
vína).
CAGE (Cut
down, Angry, Guilty, Eye opener)
Měl jste
někdy pocit, že byste měl pití omezit?
Vadilo
vám, že lidé vaše pití kritizovali?
Měl jste
někdy kvůli pití pocity viny?
Stalo se
vám někdy, že jste se hned po ránu napil, abyste se uklidnil nebo zbavil
kocoviny?
Hodnocení:
1 kladná odpověď – vhodné důkladnější vyšetření
2 kladné odpovědi – podezření na závislost
3 – 4 kladné odpovědi – závislost na alkoholutí .
Závislost
na alkoholu je charakterizována strukturálními a neurochemickými změnami
v mozku, které následně vedou k poruše chování. Opakovaná konzumace
alkoholu stupňuje mozkové změny, které se projeví silnou touhou (tzv. craving,
„bažení“) po alkoholu, ztrátou kontroly nad konzumací alkoholu a po různě dlouhé
době vznikem závislosti. Omezení konzumace alkoholu vede rychle ke zlepšení
zdravotního stavu a snížení rizika chronických chorob.
Moderní
medicína má v současnosti jen limitované léčebné možnosti závislosti na
alkoholu. Rozpracovány jsou hlavně léčebné metody usilující o dosažení úplné
abstinence, zatímco metody pro snižování konzumovaného množství alkoholu
zůstávají na okraji pozornosti.
Za dny
„těžkého pití“ se považuje, když za 24 hodin vypije muž 60 g čistého alkoholu a
více, (tj. 3 sklenky vína po 200 ml, nebo 3 půllitry 100 piva a
více); žena 40 g čistého alkoholu a více, (tj. 2 sklenky vína, nebo 2 půllitry
100piva a více).
Neexistuje univerzální „bezpečná dávka“ alkoholu, ani „bezpečná doba“ pití, které nemají negativní dopad na zdraví a nevedou ke vzniku závislosti. Riziko vzniku závislosti je zcela individuální a nikdo před ním není chráněn.
Za závislost se pokládá silná touha užívat látku nebo se chovat určitým způsobem (craving, „bažení“). Zhoršená sebekontrola v souvislosti s látkou či chováním (porucha sebeovládání). Somatický odvykací stav (tzv. absťák při nepřítomnost „drogy“, třes, nervozita, bušení srdce, bolesti hlavy apod.). Zvyšování tolerance (k vyvolání účinku – pocitu libosti – je nutné zvyšovat dávku někdy do závratných výšin). Postupné zanedbávání jiných potěšení, zájmů, zálib, přátel, rodiny. Pokračování v užívání látky přes jasný důkaz škodlivých následků, a to jak zdravotních, tak společenských.