Demence

Vyšší věk s sebou přináší zkušenosti i nadhled, ale žel patří k němu také různé tělesné i psychické neduhy. Mezi nejčastější psychické obtíže patří zhoršující se paměť. Lidé si stěžují, že si špatně vybavují jména či méně frekventovaná slova, hůře se učí novým věcem. Takové stesky bývají ""normální"". Někdy ale přesáhnou hranici normy. Pak hovoříme o tzv. mírné kognitivní poruše.

 Mírná kognitivní porucha znamená lehké zhoršení paměti nebo jiných poznávacích funkcí, které lze objektivně zjistit podrobným vyšetřením (v testech jsou horší výsledky ve srovnání se zdravými vrstevníky odpovídajícího vzdělání). Člověk zůstává nadále soběstačný, ale bývá již patrné zhoršení oproti předchozí úrovni. Mírná kognitivní porucha může být však prvním projevem počínající Alzheimerovy nemoci nebo jiné choroby mozku a může přejít do demence.

 Mírnou kognitivní poruchou trpí téměř 20 % populace nad 65 let. Ve věku 65 let je demencí postiženo asi 5 % populace, s rostoucím věkem její výskyt stoupá.

Lidé s demencí mají narušenu řadu mozkových poznávacích funkcí včetně paměti a myšlení v takové míře, která omezuje jejich soběstačnost. Nemocní potřebují pomoc druhé osoby zprvu jen při řešení složitějších úkonů, např. finančních či organizačních. Později vyžadují pomocnou ruku i při přípravě jídla či oblečení, v pokročilých stadiích při hygieně apod. Nejčastější příčinou demence je Alzheimerova nemoc (AN) (cca 60 % případů), mluví se pak o Alzheimerově demenci.

Alzheimerova nemoc je trvalé onemocnění mozku vedoucí k řadě změn, v jejichž důsledku odumírají mozkové buňky a zhoršuje se mozková činnost. Mezi 65. a 70. rokem života je postižena populace až 2-3 %. Každých 5 let se toto procento zhruba zdvojnásobuje. Ve věku nad 85 let trpí AN téměř polovina osob. V Česku žije v současné době asi 130 tisíc pacientů s touto diagnózou a každým rokem jejich počet narůstá.

Projevy mírné kognitivní poruchy či demence mohou být způsobeny nebo zhoršeny: tělesným onemocněním (např. chudokrevností, chronickým onemocněním srdce či plic), psychickou poruchou (např. depresí, úzkostnou poruchou, chronickým stresem).

Podle výsledků základního vyšetření tělesných funkcí (laboratorní vyšetření, EKG, RTG apod.) a psychického stavu lze odhalit případné příčiny poruchy paměti, které lze léčit, případně zcela odstranit, a tím znovu zlepšit i činnost mozku. Proto je třeba včas vyhledat lékaře, stanovit diagnózu a zahájit léčbu.

U Alzheimerovy choroby se prohlubuje poškození mozkových buněk a ty přestávají správně pracovat. Mluvíme o demenci. Člověk neví, jaký je den, měsíc, obtíže si neuvědomuje, nezvládá běžné činnosti, dobře si pamatuje, co zažíval v mládí, neví však, co bylo před chvílí. Později se přestává orientovat v čase i prostoru, stává se podezřívavým, ztrácí hygienické návyky. V pokročilých fázích nemoci zůstávají tito nemocní většinou upoutaní na lůžko, zcela odkázáni na pomoc druhých.

Jde však o nemoc, kterou je třeba diagnostikovat a léčit, neboť se nejedná o chorobu velmi vysokého věku, ale může postihnout lidi již v časném důchodovém věku, dokonce i dříve. S věkem se její výskyt zvyšuje. Průměrná doba života od prvních projevů AN je asi 10 let (3 – 20 let). Záleží na řadě okolností, jaké tyto roky budou: věk v době propuknutí nemoci, dědičné faktory, další choroby, vzdělání, způsob života i včasnost zahájení léčby.

Vhodná léčba vede k zastavení nebo zpomalení zhoršování příznaků nemoci a tím zvyšuje kvalitu života nemocného i jeho nejbližších. Život však nemocnému neprodlužuje. Léčba mírné kognitivní poruchy a demence musí být komplexní. Čím dříve se s ní začne, tím větší je naděje na úspěch. Nejlepší je včasná prevence nebo zahájení léčby v nejranějších stadiích nemoci, tedy ve stadiu mírné kognitivní poruchy. Úplně vyléčit Alzheimerovu nemoc zatím nelze.

 

Vznik kognitivní poruchy a demence podmiňují do určité míry genetické vlivy.  Aktivním přístupem k životu lze bojovat proti některým rizikovým faktorům a podporovat faktory ochranné.

Jsou to aktivity podporující duševní činnost, tělesný pohyb, vhodná strava (hojně zeleniny, lehká masa, ovoce, olivový olej), vyhýbání se škodlivinám (kouření, nadměrné pití alkoholu, nadměrné užívání léků bez doporučení lékaře) a na základě preventivních prohlídek a doporučení odborníků užívání cíleně doporučených léků. (Odborná spolupráce MUDr. Vanda Franková, Psychiatrická léčebna Dobřany).

 

 Pomoc rodinným příslušníkům i seniorům poskytuje Elpida  na Lince seniorů

Linka seniorů obecně prospěšné společnosti Elpida je linkou důvěry pro seniory a osoby o seniory pečující. Od svého založení v roce 2002 její číslo vytočilo přes 100 tisíc volajících. Poskytování pomoci je zcela anonymní a linka poskytuje bezpečný prostor pro sdílení tématu demence jak pro pacienta, tak pro pečující osoby.

 

Bezplatné telefonní číslo na Linku seniorů: 800 200 007

Provozní doba: 8.00 – 20.00 hodin každý všední den, včetně vánočních svátků

 

www.poruchypameti.cz

www.amic.cz

Tweet