První pomoc
Masáž srdce je při první pomoci důležitější než umělé dýchání
Pokud
někdo byl svědkem takovéto příhody, dokonce se dostal do situace poskytovatele
první pomoci, dobře ví, že zachovat
chladnou hlavu v této situaci není nic snadného. Vzpomenout si na poměr
dechů a stlačení hrudníku, natož
převést poučky do praxe je
nelehký úkol. Při jednom zachránci je střídání dýchání a srdeční masáže
vždy dost náročné. Posledním, nikoli však nevýznamným problémem je
skutečnost, že zábrany pro dýchání
z úst do úst neznámému člověku mohou být tak velké, že se často neudělá
vůbec nic.
V poslední
době se však výrazně zjednodušila doporučení pro podávání první pomoci. Zcela
zásadní změna je v tom, že se již doporučuje provádět pouze srdeční masáž
a umělé dýchání se až na výjimky zcela vynechává. Vychází se ze zjištění,
že netrénovaní zachránci obvykle nedokážou obě činnosti dobře zkoordinovat
a při umělých vdeších na dlouhou dobu přerušují srdeční masáž. Plíce se tak sice naplňují vzduchem
(a mnohdy ne příliš účinně), ale okysličená krev není dodávána orgánům,
a celá činnost je proto zcela neefektivní.
Proto má
srdeční masáž přednost. Plíce obsahují určitou zásobu vzduchu, která desítky
vteřin postačí. Samotnou srdeční masáží dochází k pohybu hrudní stěny,
při které dochází k další malé výměně vzduchu.. Smyslem opatření je udržet
oběh do příjezdu odborné pomoci, která pak samozřejmě zahájí podporu všech
životních funkcí. Tím odpadá také riziko a obava z přenosu různých
infekčních nemocí.
Nutno
ovšem znát správné provádění srdeční masáže. Dlaň jedné ruky se musí položit palcovou stranou dlaně
na střed hrudní kosti, na hřbet této ruky položit
druhou ruku, naklonit se horní polovinou těla nad postiženého a s napjatými
lokty začít rytmicky stlačovat hrudník do hloubky přibližně 6 cm. [w]
Kompletní
návod a další informace o resuscitaci na
http://www.ppomoc.cz/prvni-pomoc/deset-kroku-pro-zivot.php
http://www.kardiochirurgie.cz/novinky/-436
S dechem
však je přeci jen v některých případech poskytování první pomoci začít.. Je
to především u dětí, kde příčina srdeční zástavy bývá nejčastěji následkem
předchozího dušení, a kde je tedy naopak počáteční prodýchnutí pacienta
zcela klíčové. Stejná situace je i u dospělých, kde je zjevné, že zástavě
předcházelo dušení nebo tonutí.
(omat)
Zdroj:
http://www.medscape.com/viewarticle/733516