Výživa a strava dětí

Doposud se dětští lékaři věnovali u svých dětských pacientů v rámci výživového poradenství především předcházení podvýživy a zajištění správného růstu. Pozvolna se však v posledních letech objevuje čím dál početnější skupina dětí s obezitou a nadváhou. Ta nyní tvoří v ordinacích praktických dětských lékařů druhou největší skupinu s chronickým onemocněním hned po alergiích. Za poslední čtvrtstoletí došlo k ztrojnásobení počtu obézních dětí!

Obezita je civilizační onemocnění, pro které je typický pozvolný nástup doprovázený celou řadou závažných metabolických změn. Je to bohužel chronické onemocnění všech rozvinutých ekonomik. V Evropské unii je nyní více než 20 tisíc obézních dětí, které trpí cukrovkou 2. typu, 400 tisíc dětí má poruchu glukózové tolerance a více než  milion obézních dětí má známky kardiovaskulárního onemocnění včetně vysokého krevního tlaku a  zvýšených hodnot cholesterolu.

 

Dětská obezita hluboko zasahuje do psychického vývoje dítěte a často se podílí i na jeho závažných společenských problémech. Obézní dítě se vystavuje neúměrnému celospolečenskému tlaku ze strany tzv. estetických norem. Tyto děti se již od školky setkávají se šikanou, jsou vystaveny pocitu každodenního selhání a sebeobviňování, že zase snědly něco navíc. Rozvíjí se u nich často chronické depresivní a úzkostné stavy.

 

Léčba dětské obezity by měla začít v ordinaci praktického lékaře pro děti a dorost, který nejlépe zná zázemí pacienta. S významnou obezitou je však vhodné obrátit se případně přímo na spádovou endokrinologickou ambulanci nebo na specializovanou dětskou obezitologickou ambulanci, která (doposud nejsou ve všech regionech České republiky) zajišťuje diagnostiku a cílenou terapeutickou rozvahou.

 

Dětská obezitologie jen v ojedinělých případech využívá medikamentózní a chirurgická řešení. Zásadně odmítá redukční diety, které poškozují organismus ve vývoji. Přesto může být dětská obezitologie velmi efektivní, protože stravovací návyky, metabolické pochody a pohybové vzorce, které vedou k rozvoji obezity, nejsou u dětí fixované a lze je při patřičné důslednosti zvrátit žádoucím směrem.

 

Dětská obezitologická léčba se soustřeďuje na změnu životního stylu celé rodiny. Cílem léčby není jen prostá redukce hmotnosti, ale záměna sebevnímání a hodnotového systému rodiny. Vedle režimových, dietologických a pohybových opatření se využívá dynamického růstového potenciálu dítěte, kdy narovnání energetického příjmu a výdeje vede ke stagnaci hmotnostních přírůstků.

 

Předcházení obezitě je nejjednodušší a nejúčinnější léčba dětské obezity, ale tato velká šance se u konkrétního dětského pacienta nesmí promarnit. U dětí mladý organismus spotřebuje 50 – 60 % energie na své fungování (bazální metabolismus), 20 % na aktivní výkon během dne a 10 % na obnovu tkání. Navíc se však průběžně dítě vyvíjí, a proto tvoří významnou energetickou položku také růst.

 

Kvalitní psychický i fyzický růst dítěte je umožněn pouze prostřednictvím pestré a pravidelné stravy s dostatečným obsahem všech základních živin, jejichž zdroji jsou plnohodnotné potraviny (pramenitá voda, celozrnné obiloviny, mléko, ovoce, zelenina, čerstvé maso, mořské ryby). Racionální jídelníček má obsahovat všech šest základních skupin potravin, které by měly být zastoupeny v určitém poměru (maso, ryby, drůbež: 1-2 porce, mléko, vejce: 2-3 porce, ovoce: 1-2 porce, zelenina: 3 porce, obilniny, přílohy: 3-6 porcí, živočišné tuky: 1 porce). Jídelníček dětí by měl obsahovat potraviny ze všech šesti skupin, aby byl zaručen správný růst a fungování. Naopak neplnohodnotné potraviny (cukrovinky, uzeniny, smaženiny nebo sycené tekutiny) může tělo postrádat a dítě by se s nimi mělo setkat spíše ojediněle.

 

Při volbě pohybových aktivit musíme dávat do vztahu příjem, výdej a jejich psychický obraz. Podle zájmů motivujeme děti k provozování aktivity, která je jim v tomto směru nejbližší. Nejdůležitější je pohyb „za všech okolností“ – chůze pěšky do školy, na autobus, do schodů (místo výtahem a eskalátory), pohyb při domácích pracích, atd.

 

Veškerá snaha odborné i laické veřejnosti v prevenci a léčbě dětské obezity je však naprosto neúčinná bez podpory stěžejního základu každého dítěte – jeho rodiny. Ta totiž představuje základní stavební kámen dětského světa, na kterém dítě postaví celý svůj budoucí život.

 

Zabránění rozvoji obezity snižuje v dospělosti výskyt diabetu mellitu 2. typu o 2/3. Redukce tělesné hmotnosti o 5-10 % snižuje komplikace metabolického syndromu o 50 % a agresivním ovlivněním všech rizikových faktorů metabolického syndromu lze předejít více než 80 % kardiovaskulárních příhod.

 

Podle dotazníkové ankety  se čtvrtina dětí ve věku od 7 do 16 let se domnívá, že trpí nadváhou či obezitou. Celkem 39 % z nich v minulosti již drželo, drží nebo plánuje v nejbližší době držet nějakou dietu. Varovná data vyplývají z dotazníkového průzkumu edukačního projektu Žij zdravě Všeobecné zdravotní pojišťovny, který se ptal 1849 dětí ze základních škol a víceletých gymnáziích po celé České republice v červnu a říjnu letošního roku.

 

Alarmující stav podtrhuje ještě skutečnost, že pouze 1 % všech dotázaných dětí si uvědomuje, že zdravá strava znamená především jíst pravidelně a pestře. V posledních letech se objevuje čím dál početnější skupina dětí s obezitou a nadváhou a výsledky tohoto průzkumu jsou toho důkazem. Jako velký problém vidí MUDr. Zlatko Marinov z Obezitologické poradny pro děti z Dětské polikliniky FN Motol, zejména to, že děti neřeší svou váhu s odborníky, ale zkouší různé diety. Přitom je prokázáno, že redukční diety poškozují dětský organismus ve vývoji.

 

České děti přibývají na hmotnosti hlavně kvůli špatným stravovacím návykům, dostatečný pohyb jim podle výsledků dotazníkové ankety totiž nechybí. Až 55 % z nich sportuje pravidelně několikrát týdně, 33 % dětí se snaží sportovat alespoň dvakrát v týdnu. Nejoblíbenější je mezi dětmi cyklistika, dále plavání, fotbal, lyžování a bruslení. Velké oblibě se mezi dětmi těší rovněž in-line bruslení, atletika a bojové sporty. Bohužel jen pohyb nestačí a je třeba se i správně stravovat. Přestože 72 % dětí uvádí, že dává přednost zdravým jídlům, je nejoblíbenějším pokrmem českých školáků pizza následovaná klasickou českou kuchyní. Navíc 18 % dětí zapomíná ráno na snídani. 

 

 

Souhrn nejzajímavějších dat z dotazníkové ankety:

80 % dětí se stravuje ve školní jídelně

72 % dětí tvrdí, že dává přednost zdravým jídlům

67 % dětí snídá rohlíky, housky, chléb nebo celozrnné pečivo

56 % dětí jí 3-5x denně

54 % dětí sportuje pravidelně několikrát týdně

48 % dětí si vezme ke svačině ovoce nebo zeleninu

45 % dětí nejraději jí pizzu

39 % dětí drželo, drží nebo se chystá držet nějakou dietu

37 % dětí tráví u počítače více než 2 hodiny denně

34 % dětí jí maximálně 3x denně

24 % dětí má pocit, že má nadváhu nebo trpí obezitou

13 % dětí vůbec nesportuje nebo pouze v rámci hodin tělesné výchovy

1 % dětí si představuje pod pojmem „zdravá strava“ pravidelnou a vyváženou stravu

 

Projekt Žij zdravě vznikl v roce 2007 za podpory Všeobecné zdravotní pojišťovny ČR.  Jedná se o nekomerční projekt financovaný z fondu prevence VZP ČR . Je to celostátní edukační kampaň, jejímž cílem je zvýšit povědomí veřejnosti o obezitě jako o vážném celospolečenském problému a přispět  informacemi ke změně chování českého obyvatelstva

všech věkových kategorií.

 

 

www.ZijZdrave.cz

 www.yesneyes.cz

www.vzp.cz

www.amic.cz

 

 

 

 

 

Tweet